Skotsko = Arbroath = Twinning

Všechno to začalo prvním telefonátem s Marcinem Pilchem, který mi jednoho večera zavolal a zeptal se mě, zda bych s ním a dalšími dvěma lidmi nechtěla jet do Skotska za účelem navštívení místních sborů.

Samozřejmě, že jsem ihned bez zaváhání nadšeně řekla ano :-) Avšak už při první schůzce, kdy jsem se poznala i s dalšími dvěma členy naší posádky, a to Zdeňkem a Davidem, jsem se začínala dostávat do stavu spíše zoufalství. Mužská většina naší skupinky měla mnohem větší přehled o Twinningu (mezinárodní projekt dvoustranné spolupráce a předávání zkušeností), o fungování našeho sboru a především mnohem větší zkušenosti s angličtinou. Jediné, v čem jsem nebyla jediná nezkušená, byl let letadlem :-) A tento nový a naprosto úžasný zážitek čekal na mě a Marcina.

A i když mé počáteční zoufalství (strach) byl velký, tak jsem si celou dobu říkala, že i mě si z nějakého důvodu Pán k této cestě vybral, a to mi přinášelo vnitřní klid v tom, že třeba i já snad budu této výpravě aspoň trochu něčím užitečná.

Nastal den D a my jsme vyrazili na letiště do Krakowa, z kterého jsme přímým letem zamířili do skotského Edinburghu. Čas odletu se přiblížil a my jsme začali být odbavováni k letu. Samotný let probíhal v poklidu (někteří z nás jej prožívali intenzivněji než ostatní, již zkušenější letci :-). Na letišti v Edinburghu nás s úsměvem na tváři přivítal pastor Nelu Balaj, který nás dovezl do našich dočasných domovů pro následujících šest dní, nacházejících se v překrásném městě Arbroath.

První hostitelská rodina, která nám poskytla ubytování a stravu nás přivítala v jednu hodinu ráno místního času s velkým úsměvem na tváři. Tato rodina se skládala z Alison, jejího manžela Mika a jejich dcery Hannah, a právě u této rodiny jsem našla útočiště já a David. Marcin a Zdeněk byli ubytováni u pastora Nelu, jeho ženy Leslie a jejich tří dětí.

Následující dny jsme měli velice nabité programy, kdy vše na sebe dokonale navazovalo a program byl doslova naplánovaný minutu po minutě.

Středa:

První den jsme navštívili sborovou budovu Knox´s Church (Church = kostel), kde jsme se zúčastnili dopoledního setkání maminek s jejich dětmi. Taky jsme navštívili místní školu, kde Nelu pracuje jako školní kaplan a mohli jsme podebatovat ve sborovně s učiteli a více se seznámit s tím, jak funguje školství ve Skotsku. Nutno dodat, že pro místní děti jsme byli velkou atrakcí a především mužské osazenstvo naší osádky mělo u mladých slečen veliký úspěch J.

Odpoledne jsme navštívili setkání seniorů, kteří se každý týden scházejí u stolních her a čaje nebo kávy. Vždy platí vstupné 1,5 libry, výdělek je použitý na charitativní účely. Tuto středu však měli speciální program s výborným občerstvením a tombolu. Někteří z naší skupinky se této tomboly zúčastnili a vyhráli zajímavé ceny (např. retro budík J). Večer jsme vyrazili na setkání mladších dětí, kde se hrál kulečník, ping-pong a dělaly ruční práce.

Čtvrtek:

Druhý den nás sestry ze sboru vzaly na procházku do přístaviště, kde jsme měli tu čest nahlédnout místním rybářům „přímo“ pod ruce a podívat se, jak se připravuje skotská rybí specialita, která se jmenuje Smokie haddock (uzená treska). Jedná se o uzenou rybu, kterou neochutnáte nikde jinde, než zde v Arbroath. Dokonce místní restaurace mají výhradní právo ji podávat a nikde jinde ji takhle upravenou na jídelním lístku nenajdete. Dále jsme navštívili muzeum věnované vzniku Light House (majáku) a Signal Tower (signální věže). Večer jsme šli navštívit hodinu angličtiny pro uprchlíky ze Sýrie. Tito lidé na mě působili velice sympaticky a mile a já sama si uvědomila, že všechny opravdu nemůžeme tzv. házet do stejného pytle.

Pátek:

Třetí den jsme byli na prohlídce dvou kostelů, a to již výše zmiňovaného Knox's Church a St. Vigeans Church, kde jsme byli seznámeni s historií těchto krásných budov, diskutovali o různých sborových událostech a obřadech, hráli na varhany či klavír, dokonce i zvonili na zvon.

Sobota:

Čtvrtý den jsme dopoledne jeli navštívit město Dundee, kde někteří nakupovali vánoční dárky a jiní navštívili místní památky. Ať tak, či onak, myslím si, že každý si přišel na své J

Odpoledne se připravoval program na nedělní bohoslužby a mně místo příprav bylo umožněno se zajet podívat na místní útesy nad mořem. Tímto výletem jsem si splnila svůj tajný sen, kdy jsem mohla stát na vrcholku této přírodní nádhery.

Neděle:

V neděli jsme vyrazili na bohoslužby. První začaly v 10 hodin v Knox's Church v centru Arbroath. Bohoslužby trvaly jednu hodinu a hned v 11.30 začaly druhé bohoslužby v nedalekém St. Vigeans Church. Na obou bohoslužbách jsme prezentovali informace o Českém Těšíně a o našem sboru. Taky česko-anglicky zpívali píseň, která dokonale vyjadřuje podstatu našeho Twinningu, a to píseň „Jedno jsme v Duchu Svatém = We Are All In The Spirit“. Zajímavostí pro mě bylo to, že při zpívání písní se stálo, zatímco při čtení z Bible jsme seděli.

Každý večer jsme byli pozváni na večeři k různým lidem, kteří působili buď jako členové sboru nebo presbyteři v jednotlivých sborech. Večeře byly velice chutné a velice vydatné. Ochutnali jsme typicky skotská jídla a každá večeře vždy byla zakončena sladkou tečkou, neboli pudingem, jak se ve Skotsku říká. Moje první představa pod slovem puding byl puding tak, jak jej známe tady u nás v České republice, ale velice brzy jsem se dozvěděla a přesvědčila, že pudingem místní označují jakýkoliv sladký dezert. Společné večeře byly výborným pojítkem pro diskutování o našich kulturách, zvycích a sborech. A nutno říci, že jsme se vždy výborně bavili.

Někteří z nás měli dokonce tu obrovskou čest obléci si skotský kilt a v tomto kiltu jít na nedělní bohoslužby. Nutno však podotknout, že při venkovní teplotě kolem 5 °C to určitě nebylo nic veselého mít „sukni“ a holé nohy. Avšak David s úsměvem tvrdil, že nohy nemá oholené, že mu zima není.

Závěrem můžu dodat pouze to, že i když jsem měla obrovské problémy s porozuměním skotské výslovnosti a byla jsem nejslabším řečníkem naší skupinky, díky této návštěvě jsem měla možnost poznat přátelské a hodné lidi, poznat novou kulturu, překrásnou skotskou přírodu a v mém případě i poprvé v životě letět letadlem :-).

Velice ráda bych poděkovala i Marcinovi, který mi umožnil se tohoto výjezdu zúčastnit a také Zdeňkovi a Davidovi, že to se mnou všichni po celou dobu vydrželi :-)

Nejvíce, ale děkuji Pánu Bohu, že nám celý tento pobyt požehnal od samotného začátku až do zdárného konce, kdy jsme se všichni šťastně vrátili zpět domů k našim rodinám. 

Další informace