Nelehký úkol nového staršovstva

Máme tady nové staršovstvo, nové tváře, které se budou po následujících šest let starat o chod našeho sboru. Pevně věřím, že tento nelehký úkol v tak složitém období, kterým nyní církev i náš národ prochází, s Boží pomocí zvládneme. Především mám na mysli ekonomickou situaci v naší zemi a s tím spojené odloučení církve od státu. Úkolem nynějšího staršovstva i staršovstev následujících bude v příštích 17 letech připravit sbor na plnou ekonomickou samostatnost, vytvořit dostatek finančních prostředků nejen na provoz sboru, ale i na mzdy našich farářů.

Zde bych se chtěl obrátit především na Vás, drazí bratři a sestry. Prosím Vás, abyste k placení saláru, přistupovali zodpovědně a uvědomili si, že pokud chceme víru a život našeho sboru zachovat i pro další generace, tak bez finančních darů se to neobejde. Jsem si jist, že náš Pán Vám to určitě tisíckrát vynahradí. Jelikož patříme mezi jeden z největších sborů, tak se od nás dokonce očekává, abychom byli schopni pomoci slabším, menším sborům. Abych byl konkrétní, nemusí to být zrovna finanční pomoc, ale třeba zapůjčením farářů, případně prostor, nebo jiných prostředků. Myslím, že nás určitě čekají horší časy a bylo by moc krásné, kdyby právě náš sbor mohl podržet některý z menších sborů a nedopustit jeho zánik.

Naším úkolem ovšem není pouze ekonomické, nebo hmotné zajištění sboru, ale především starat se o duchovní růst sboru, dohlížet na čistotu zvěstovaného slova, obnovovat a dbát na mravní hodnoty sboru i jednotlivců. Převzali jsme fungující, živý sbor, ve kterém se již zakořenily mnohé pravidelně připravované akce pro všechny věkové skupiny. Jsem rád, že na ně můžeme navázat a pokračovat tak v duchovním růstu, výchově dětí, mládeže, střední generace i nejstarších. Sestava našeho nového staršovstva je zárukou toho, že žádná z věkových kategorií nebude opomíjena. Našim společným přáním je spojení všech věkových skupin tak, aby se navzájem uměly tolerovat, naslouchat si a učit se jedna od druhé. Jsem si vědom, že nejsilnější věkovou skupinou sboru je dnes ta nejstarší. To je z jedné strany velice dobré, protože to živé jádro tvoří moudrost ověřena časem, ale co střední generace a mládež, která by měla jednou převzít zodpovědnost za sbor a pokračovat? Tady cítím určitý dluh na vlastním, vnitřním, misijním poli sboru. Opomněli jsme se asi více věnovat naším konfirmandům a lidem, kteří toužili po křtu svých děti. Měli bychom se k nim vrátit. Oslovit všechny mladé lidi, kteří konfirmovali v našem sboru, aby se vrátili a následovali společně s námi našeho Pána Ježíše Krista, zároveň oslovit rodiče, kteří si nechali pokřtít své děti, aby je přiváděli do nedělní besídky a sami si našli čas k účasti na bohoslužbách a k duchovnímu růstu. Vím, že tato cesta bude bojem s větrnými mlýny a výsledek bude velice mizivý, ale což tato práce nebude mít smysl, když takto přivedeme k Pánu a zachráníme byť jediného z těch ubohých?

Prosím Vás bratři a sestry, modlete se o své staršovstvo, sbor a jeho členy. Modlete se za všechny co odpadli od víry od našeho Pána Ježíše Krista. Proste Boha o jejich obrácení a návrat do církve. Zapojte se tak do služby pro našeho Pána. Zapojte se ještě dnes.

Další informace