Jarní prázdniny s muzikou

Tato akce pro dorosťáky proběhla od 14. do 17. února ve středisku Dětské Misie „Salaš“ v Příboře, kde se nás sešlo celkem 18. O program na celý pobyt se postarali vedoucí dorostu, a to Štěpán Janča společně se Zuzkou a Kubou Smyčkovými. Hned po příjezdu na místo určení jsme se ubytovali na pokoje a připravili si nástroje a aparaturu. Jakmile bylo vše nachystáno, tak jsme společně dali dohromady pravidla, kterými jsme se následně celý pobyt řídili. A po práci samozřejmě přichází zábava, takže jsme si společně zahráli nějaké seznamovací hry, abychom věděli, s kým vlastně celou dobu budeme trávit čas.

Ve volných chvílích jsme se věnovali hře na hudební nástroje a zpěvu. Za tímto účelem jsme se taky sešli. Dorosťáci měli k dispozici řadu workshopů a to hru na bicí, kytaru, baskytaru nebo klávesy. Každý z nás se rozhodně naučil něco nového, ať už na zcela nový hudební nástroj, nebo se zdokonalil v tom, na který již hrát uměl. Zpěvu jsme se věnovali všichni společně a to pod vedením Toma Stančeka, který nám nejen ukázal jak správně pracovat s dechem, aby se nám zpívalo lépe, ale také se staral o to, abychom měli co jíst. Společně jsme se naučili 4 písně, se kterými jsme vystoupili na nedělní bohoslužbě v tamějším sboru Bratrské jednoty baptistů.

Večery byly již klidnějšího rázu, kdy jsme si udělali společně čas k nějakému zamyšlení. Páteční večer jsme strávili s místní mládeží pod vedením Lubomíra Čermáka, což pro nás bylo milé zpestření a seznámení se s někým novým. Ve čtvrtek a v sobotu jsme shlédli exity s tématy láska a následně přátelství, které pro každého jednoho z nás byly něčím přínosné, ať už více či méně. V neposlední řadě si pro nás Štěpán Janča připravil fotostudio, kde jsme se mohli pořádně vyblbnout a nechat si udělat skvělé fotky. Začalo to nesměle, kdy se nikomu nechtělo před objektiv, ale následně stud opadl a fotit se chtěli všichni. Byl to skvělý zážitek a náramně jsme si focení užili.

Když jsme nezpívali, nehráli ani se nijak nezamýšleli, tak jsme vyrazili ven a dali trochu prostoru naši fantazii, kdy jsme tvořili sněhuláky na hudební motiv. Bylo až neskutečné, co vše dokážou mladí lidé vytvořit s trochou sněhu. A jak už to tak ve sněhu bývá, tak každý z nás schytal během stavění i pár těch ran sněhovými koulemi, v horším případě bylo pár jedinců přímo vyváleno ve sněhu. Ale to už k tomuto zimnímu období patří.

V závěru bych jen řekl, že velké díky si zaslouží nejen vedoucí za přípravu programu, ale také účastníci, za skvělou spolupráci. Všichni se již těšíme na další akci podobného charakteru.

Další informace