Jak sloužit svému pastorovi

Začněme úryvkem z Písma. V Římanům 1,8-12 Pavel sboru říká: „Především za vás všechny děkuji svému Bohu skrze Ježíše Krista – vždyť o vaší víře mluví celý svět! Bůh, jemuž sloužím svým duchem v evangeliu jeho Syna, je mi svědkem, že se o vás neustále zmiňuji ve svých modlitbách. Stále prosím za to, aby se mi konečně už někdy podařilo přijít z Boží vůle k vám. Toužím se s vámi setkat, abych se s vámi podělil o nějaký duchovní dar k vašemu posílení, to jest, abychom se navzájem povzbudili: vy mojí vírou a já vaší.“

Chtěl bych se zabývat naší zodpovědností sloužit pastorovi (farářovi nebo jinému duchovnímu vůdci). Často jsme už slyšeli, že všichni křesťané jsou služebníky (Efezským 4,12). Na biblických hodinách zdůrazňujeme, jak je potřebné modlit se za sebe navzájem a povzbuzovat se ve víře, ale myslím, že máme sklon zapomínat, že i pastor je jedním z nás. Proto nám chci připomenout, proč bychom měli sloužit svému pastorovi, jak to dělat lépe a v jaké výsledky můžeme doufat.

Nejprve si řekněme, proč mu máme sloužit. Důvodem je, že to je také jen člověk a věřící jako my. Musí odolávat pokušení jako kdokoliv z nás. Víra pro něj není automatická jen proto, že je pastor. Milujícím člověkem plným naděje se nestává nijak jednodušeji než my a nemá k dispozici ani víc prostředků pro duchovní boj. Je jedním z nás.

Kromě toho, výjimečná zátěž jeho povolání vyžaduje, abychom mu věrně sloužili. Vzpomeňme, například, břemeno administrativy a obrovské množství detailů, o které se někdo musí postarat. Většinu z nich si ani neuvědomujeme. Dále jde o zodpovědnost týden co týden naslouchat tomu, co Bůh hovoří a tyto odkazy nám předávat. Nemyslete si, že pro pastora není nic jednoduššího. Biblická kázání vyžadují mnoho namáhavé práce. Pokud to při jejich přípravě jednoduše nejde, proleje v pracovně mnoho slz. Když se my ocitneme na duchovní poušti, nemusíme na bohoslužby vůbec přijít nebo naopak přijdeme načerpat, ale kam může jít pastor?

Další zátěží je touha, aby se jeho lidé víc podobali Ježíši a byli světlem světa. Galatským Pavel říká (4,19): „Děti moje, znovu vás v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus.“ Nic pastora tolik netrápí, jako když jeho lid neroste ve víře, lásce a spravedlnosti.

K tlakům, které pastor prožívá, bychom mohli ještě mnoho přidat, teď se však zamysleme, jak mu může posloužit.

Nejlepším způsobem, jak nést břemeno pastora, je být křesťanem. V listě Filipským 2,2-3 Pavel říká: „Pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled, stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl. Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe.“ Jinými slovy, nic pastora nepovzbudí tak, jako pokorné, milující společenství, napodobující Krista. Římanům Pavel říká: „Toužím se s vámi setkat, … abychom se navzájem povzbudili, vy mojí vírou a já vaší.“ Naše víra je pro pastora zdrojem velkého povzbuzení. Tak buďme věřícími lidmi!

Máme pro vás tři konkrétní návrhy, co můžeme udělat pro to, abychom podpořili svého pastora a ještě více rozmnožili ovoce jeho služby:

1) Modlete se za něj každý den. Napište si to, abyste nezapomněli. Nestačí jen říct: „Bože, požehnej našemu pastorovi.“ Buďte konkrétní. Modlete se za jeho zdraví, kázání, rodinu, návštěvy u lidí, za jeho nedostatky a slabosti. Když se modlíte, vciťte se do jeho situace.

2) I když to nemáte ve zvyku, povězte mu pár povzbudivých slov. Nechte mu milý vzkaz, občas mu napište dopis nebo zavolejte. Vezměte ho bokem, podívejte se mu přímo do očí a řekněte: „Cením si vaší práce a modlím se za vás každý den.“ Nebuďte spokojeni jen s frázemi při vycházení z kostela po nedělních bohoslužbách.

3) S odpouštějícím postojem ho napomínejte. V životě jsem se nesetkal s nikým, kdo by byl úplně spokojený se svým pastorem. Důvod je jednoduchý – každý člověk je nedokonalý. Někteří lidé si to neuvědomují. Střídají sbor za sborem a hledají bezchybného pastora. Zkoušejí to marně. O mnoho víc je požehnané najít sbor, ve kterém se cítíme doma a přijmout jako svou celoživotní zodpovědnost, že budeme pastorovi pomáhat růst. Každý by na svém duchovním vůdci něco rád změnil, ale kolik z nás se zavázalo, že se za to budeme opravdu modlit? A kolik z nás si s ním sedlo a s pokorným a odpouštějícím srdcem ho vyzvalo ke změně? Pokud ho máme rádi, měli bychom to udělat. Rozhovor s ním není vůbec hrůzostrašný.

To je jen pár způsobů, jak sloužit svému pastorovi. Můžete vymyslet i další. Moje poslední otázka zní: V jaké výsledky této služby můžeme doufat? Jen krátce řeknu, že smíme doufat, že nás pastor bude občerstvený, posilněný a plný naděje. Když mu budeme sloužit, vrátí se nám to jako bumerang. Lidé budou vzpružení a povzbuzení. A svět pozná, že Kristus je skutečný a koná své dílo mezi námi.

"www.desiringGod.org Copyright 2013 John Piper. Used by permission.“

Další informace