Radikální Ježíš 1

Co je to radikální? Něco, co je rezolutní, neměnné a nelze to změnit a oddiskutovat. Něco, co skutečně platí!!!

Byl Ježíš Kristus takový? Byl. Jeho slova šla společně s jeho životem. Nikdy ničeho nelitoval, nikdy se nezmýlil, nikdy nespěchal, nikdy neřekl něco, čeho by později litoval. To je Ježíš Kristus, Boží Syn.

1. Ježíš je radikální k záchraně člověka:

Lukáš 15,1-7: Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: "On přijímá hříšníky a jí s nimi!" Pověděl jim toto podobenství: "Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena, a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: 'Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.'

Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.

Ježíš je radikální v tom, že stojí o každého člověka.

Nejsou to nějací lidé, není to někdo, kdo si něco zaslouží, nejsou to lidé výjimeční, ale on jde hledat každého jednoho. Protože má zájem o každého. To je radikální postoj.

2. Ježíš je radikální k následování:

Lukáš 18,18-23: Jeden z předních mužů se ho otázal: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?" Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš 'dobrý'? Nikdo není dobrý, jedině Bůh. Přikázání znáš: Nezcizoložíš, nezabiješ, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, cti otce svého i matku." On řekl: "To všechno jsem dodržoval od svého mládí." Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: "Jedno ti ještě schází. Prodej všechno co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!" On se velice zarmoutil, když to slyšel, neboť byl velmi bohatý.

Něco je překážkou v následování Krista. „Já bych tak rád, ale nemohu. Nemohu, protože nemám moc času, nezbývá mi energie, nemám nápady, jsem sám v rodině, odrazují mě ostatní křesťané, atd., atd.“ To jsou jen nějaké výmluvy nebo neschopnost. Možná je to něco hlubšího, kdy si člověk myslí, že je v podstatě dobrý. Ježíš to řeší radikálně. Není prostor pro nějaké polemiky nebo filozofování. Je zde jedno. Jdi a prodej a rozděl chudým.

Dej do pořádku vztah s Bohem. Je to jediná cesta. Pozvání Ježíše: pojď za mnou platí i pro nás. Je to jedinečné pozvání k následování i ke službě. Je třeba ho poslechnout.

3. Ježíš je radikální k dávání:

Lukáš 21,1-4: Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, a řekl: "Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku; dala všechno, z čeho měla být živa."

Dávání je i dnešní záležitostí. Musí být při tom srdce. Pán Bůh vidí do srdce.

Matouš 6,3-4: Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice, aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. Vlastně cokoli máme, není naše, ale patří našemu Pánu.

Tak také s tím musíme nakládat a chovat se k těmto záležitostem finančním.

4. Ježíš je radikální k hříchu a k hříšníkům:

Jan 8, 3-11: Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed a řeknou mu: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?" Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!"  A opět se sklonil a psal po zemi. Když to uslyšeli, [zahanbeni ve svém svědomí] vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal sám s tou ženou, která stála před ním. Ježíš se zvedl a řekl jí: "Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?" Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš jí řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"

My lidé dovedeme hned odsoudit a hned vynést rozsudek a nejlépe ho ještě vykonat. Ježíš hovoří s velikou moudrostí. On hřích nikdy neospravedlňuje, ale je k lidem milostivý. Radikálně říká: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš.“

Nabízí změnu. Jdi a už nehřeš. Prožij změnu. Obrat ve svém životě. To je rozhodující.

 5. Ježíš je radikální ke smrti:

Jan 1,1-3, 11-14, 17, 43:  Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta. To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen. Sestry mu vzkázaly: "Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen." To pověděl a dodal: "Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit." Učedníci mu řekli: "Pane, spí-li, uzdraví se." Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku. Tehdy jim Ježíš řekl: "Lazar umřel. Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě. Když to řekl, zvolal mocným hlasem: "Lazare, pojď ven!" Ježíš má moc nad smrtí.

To nemá obdoby v historii lidstva. Ježíš je Bůh. Má moc dát život.

6. Ježíš je radikální k učedníku Petrovi:

Matouš 26,34-35: Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš." Petr prohlásil: "I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě." Podobně mluvili všichni učedníci.

Matouš 26,57-58: Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.

Matouš 26,69-75: Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!" A on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš." Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem." On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka." Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!" Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout; tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: 'Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.' Vyšel ven a hořce se rozplakal.

Apoštol Petr, přes svou temperamentní povahu a přes své odhodlání, nakonec Krista zapřel. Později toho litoval, ale Ježíš zná dokonale své učedníky. Dobře ví, co všechno dovedeme naslibovat a co všechno dovedeme splnit. Ježíš přesně ví, jací jsme. Nic před Ním nemusíme skrývat. Petrovi řekl přesně, co řekne a jak se zachová vůči Jemu.

7. Ježíš je radikální k sobě:

Jan 2,1-11: Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: "Už nemají víno." Ježíš jí řekl: "Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina." Matka řekla služebníkům: "Udělejte, cokoli vám nařídí." Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte ty nádoby vodou!" I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: "Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!" Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: "Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli." Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.

Ještě nepřišla má hodina. To je radikální postoj ke svému poslání. Ježíš byl závislý na svém Otci a často připomínal, že přišel plnit vůli svého Otce, ne svou. Musíme být k sobě také radikální. Čím se vyznačuje můj život? Čí vůli plním? Svou nebo svého Pána? To je rozhodující.

Pokud si myslím, byť v dobrém, že nepotřebuji plnit vůli Boží, že si budu sám sloužit a sám žít podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, pak brzy budu podveden a zklamán. Buďme k sobě radikální.

Pokračování příště....

 

Další informace