Jak vznikl život na zemi?

Od starověku až do novověku existoval názor, že živé organismy mohou vzniknout z neživé hmoty. Nejen prostí lidé, ale i mnozí vzdělanci byli přesvědčeni, že mouchy vznikají z hnijícího masa, žáby a úhoři z bláta, vši a blechy ze špíny, a podobně. Tuto teorii zformuloval ve 4. století před Kr. řecký filozof Aristotelés, podle kterého živé organismy, zejména hmyz, mohou vznikat např. ze špíny a odpadků.

Tato představa byla rozšířena až do začátku 19. století. Zastávali ji především lidé, kteří nechtěli přijmout svědectví Písma svatého, že život je dán Bohem – Stvořitelem. Tato teorie samooplození byla nazývána v různých dobách různě: generatio spontanea, autogonia, aequivoca, abiogeneze a podobně.

Už italští vědci – lékař a biolog Francesco Redi (1626-1698) a univerzitní profesor Lazzaro Spallanzani (1729 – 1799) – dokázali, že samooplození (vznik života z neživé hmoty) je u živočichů naprosto vyloučeno. Smrtelnou ránu zasadil teorii o samooplození teprve francouzský chemik a mikrobiolog, univerzitní profesor a člen akademie věd Louis Pasteur (1822 – 1895), když dokázal, že ani nejmenší živé organismy (mikrobi), nemohou vzniknout z neživé hmoty. Když Pasteur dokázal svými pokusy nesmyslnost teorie vzniku živých organismů z neživé hmoty, prohlásil: „Učení o samooplození se už nikdy nevzpamatuje ze smrtelné rány, kterou mu zasadil tento jednoduchý pokus. Tam, kde je všechno neživé – mrtvé, je naprosto nemožné, aby vzniknul z této neživé hmoty živý organismus.“ Tyto výsledky vědeckého bádání L. Pasteura jsou dnes plně využívány v bakteriologii, v průmyslu farmaceutickém i potravinářském (např.: pasterizace mléka – ničení některých mikroorganismu v mléce zahříváním nad 60 °C).

Tam, kde je všechno neživé, nemůže vzniknout živý organismus. Život může vzniknout jenom ze živého. Neživá hmota nemůže sama sebe v žádném případě oživit.

Tato vědecky zjištěná skutečnost velmi silně podtrhuje biblickou pravdu, že život byl dán všem živým organismům na naší zemi věčně živým Bohem. „V Něm byl život a život byl světlo lidí.“ Jan 1,4.

Domněnka, že život vznikl na dně oceánů ve vhodných podmínkách, při vhodném tlaku a teplotě z neživé hmoty, bez zásahu živé bytosti, v dnešní době již neobstojí. Vždyť přece v laboratořích je možné vytvořit takové podmínky, jaké panovaly na dně oceánů, je možné dát dohromady všechny prvky a látky, ze kterých se živá buňka skládá, k tomu je možno přidat navíc moudrost a úsilí tisíců vědců; a přece živou buňku nelze vytvořit. Jestli tedy nedokáže vytvořit život z neživé hmoty ani tisícová armáda vědců v nejdokonalejších laboratořích, bylo by naivní se domnívat, že život vznikl sám z neživé hmoty v hlubinách oceánů. Jestli se vědcům podaří vytvořit život z neživé hmoty, pak to bude opět dílo živé bytosti – člověka, ale ne dílo neživé hmoty samé.

Odkud je tedy život? Je to dílo všemohoucího Boha - Stvořitele. „Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.“ Jan 5,26. Pán Ježíš Kristus praví: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.“ Jan 11,25. Život na zemi je tedy geniálním dílem Božím. Obdivujeme nádherné stvořitelské dílo Boží, zvláště pak všechno živé. Vždyť každá živá buňka je tak geniálně naprogramována, že se jí nevyrovná ani ten nejlepší počítač naprogramovaný člověkem. Život je vskutku geniální dílo Boží. Buď za to Bohu dík a sláva.

Další informace