Církev jako muzeum

  • Vytisknout

Konference pro muže byla opravdu přínosná, proto se k ní vrátím i v dalším zamyšlení.

Už první video o zavřeném kostele, ze kterého bylo uděláno muzeum, protože sbor vymřel, v sobě ukrývalo hluboké myšlenky. V této souvislosti mě přimělo k zamyšlení i naše sborové shromáždění. Komu se v době jeho konání v mysli nevynořily určité myšlenky a otázky, a které to byly?

Jedna z nich, co mě napadla, je: Chceme také mít z našeho kostela muzeum, naše ostatky budou tlít někde na hřbitovech v okolních obcích a budou na nás vzpomínat jen podle portrétů na fotografiích?

Podle pastora z video ukázky sbor vymřel, protože neměl skutečné muže. Zazněly podněty k zamyšlení nad námi muži. V návaznosti na téma konference i otázka, proč někteří muži nedokážou přestat být dětmi a prostě si v přeneseném slova smyslu „hrají sami se sebou“. Také otázka, proč starší muži nedokážou investovat do mladších mužů.

Z úst muže, který se ve videu zamýšlel, zaznělo jasné přání, abychom měli víc skutečných mužů a pastorů, kteří nejsou chlapci, neprodlužují svoje dětství, jsou závislí na Bohu, jsou ochotni sloužit v církvi. Muže milující svoje manželky a děti, aby i lidi ve sboru byli schopni naučit lásce.

Hlavou církve je Ježíš Kristus. Hlavou rodiny je muž. Hlavou rodiny, která by měla tvořit naše sbory. Zajímejme se jeden o druhého, snažme se investovat do mladých mužů. Mladý muž může bez zájmu druhých ztratit chuť cokoliv dělat a může tak navždy ztratit smysl života. V naší společnosti se chlapec stává plnoletým v 18 letech. Je to čas, kdy ho začít učit zodpovědnosti? Ne, je potřeba ho vést od malého dítěte, aby v době, kdy těch vysněných 18 let má, byl mužem. Musíme jim dávat dobrý příklad, podporovat je v jejich práci, dát jim najevo, že to, co dělají a chtějí dělat pro Boha, je důležité. Pomoct jim také s jejich sebeurčením ve sboru, aby se nedostali na slepou kolej, kdy si nebudou jistí tím, v čem jsou dobří, jak mají sloužit. Pocity méněcennosti jsou zhoubné, stejně tak jako hřích v našich životech. Jedno i druhé blokuje růst ne jenom konkrétního jedince, ale celého sboru.

Všem mužům, kteří se odhodlali jít do staršovstva, přeji, aby na tyto věci nezapomínali. Přeji to i odvážným ženám. Mrzí mě jen, že se v našem sboru nenašel dostatek statečných mužů, protože to máme být my muži, kdo máme vést. Věřící muži oddání Bohu, milující své manželky a děti. Takoví muži je pak nedokážou vést špatně. Jejich manželky a děti ví, že jsou v dobrých rukou a nemusí se starat, že se jejich rodiny rozpadnou spolu se sborem. Nedělejme ze staršovstva uzavřenou skupinu, ve které se mluví o věcech, o kterých pak druhý neví. Mladým mužům dávejme najevo, že mezi lidi zastupující sbor patří. Otevřme jim dveře, aby viděli, co se děje ve sboru, co se řeší, že máme zájem, aby to věděli, že máme zájem o jejich názory. Řešme věci důležité pro růst církve, ne např. jestli se opraví komín, bez jehož opravy bychom stejně zmrzli nebo se udusili. Pověřme určité lidi, však již máme schopné lidi ve stavební komisi.

Další otázka je také důležitá: Zachovávat starodávnou formu liturgie a starodávné písně, byť mají hluboké texty, když se nad nimi zamyslíme? Chceme mít z faráře jen loutku na kazatelně, které se bojíme zeptat a poradit se svými problémy? Je přece tady, aby nám pomohl, nedělejme si z něho někoho nedotknutelného, kterého nic nezajímá - vždyť tomu tak není. Na klenbě vepředu našeho kostela je nápis: Ježíš Kristus tentýž včera dnes i na věky. To jediné je pravda, Ježíš je pořád stejný, toho se držme. Slovo o Něm se po tisíciletí nemění. Mění se pouze svět, který má jedinou stejnou věc a tou je hřích. Netrvejme na starých zvycích, když jsou to jen naše zažité tradice. Vše, co děláme, bychom měli mít podložené slovy z Bible. Mladí lidé rádi investují do nových technologií, do něčeho, co má budoucnost. Nikdo z nich si nepustí film v HDTV rozlišení na staré černobílé televizi. Nikdo, pokud chce poslouchat hudbu, si nenatočí gramofon. Nikdo nezapřáhne do povozu osla, aby se vydal na nákupy. Nikdo si doma nezazpívá chorály z minulých století. Lidé se sdílejí skoro se vším na sociálních sítích, nikdo se nehrne tam, kde se cítí být uzavřený.

Přilákejme mladé lidi, muže, kteří přivedou své rodiny. Podejme jim pomocnou ruku skrze Ježíše a pomozme jim řešit nejprve Nedělní listy 3. března 2013 8 jejich osobní problémy a pasti, abychom jim otevřeli srdce a ukázali, že ve víře je nejlepší řešení jejich problémů.

Děsí mě nynější výroky lidí a také komunistů, kteří církve označují jen jako ty, kteří je okradou o miliardy. Ano, i ti co kradli, říkají, že to je jejich majetek, na který nemáme nárok. Vyveďme je z omylu, že křesťanům nejde o majetky, ale o lidi. Moudrý muž umí moudře hospodařit i s majetkem a k tomu všemu potřebujeme opravdové statečné muže plné víry.

PS: My o něco málo starší si také v lecčems nejsme ještě úplně jistí, a proto potřebujeme dobrý vzor a moudré vedení.