Škola a dům života

„Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.“ Přísloví 1,7

Příjemnější část roku - prázdniny - utekla jako vždycky jako voda a před žáky, studenty a učiteli čeká 10 měsíců práce. "Přátelé, hlavu vzhůru, nedělejte paniku," řekl by možná nějaký srandista. Ale vážně: Jak jistě všichni dobře víme, jedním z hlavních cílů školy je, aby žáci či studenti získali pro sebe a pro okolí užitnou hodnotu a aby žáci a studenti po ukončení školy byli více k obrazu Božímu. Samozřejmě to platí i pro dospělé a tak všichni máme před sebou velký kus práce nezávisle na tom, kolik nám je let. Dospělí jako samouci, žáci mají na pomoc učitele.

Hodně věcí je třeba se naučit a natrénovat. Máme se naučit např. pěkně mluvit, správně myslet, vhodně se chovat, něco umět udělat atd., čili stát se takovými lidmi, aby z nás Pán Bůh měl velkou radost. Myslíte si např., že Pán Bůh má radost z lenocha či nějakého domácího televizního diváka? Díky užitným vlastnostem můžeme být pak užiteční a tím můžeme přinášet okolí plody. Je to něco, jako když užitečný ovocný strom dává šťavnatá jablíčka. Jestliže budeme v tomto usilovní, budou lidé s námi počítat a Pán Bůh také. Má nějaký užitek člověk, který neumí nic udělat, nic neví a navíc k tomu všemu je lenoch? Představte si fotbalistu, který flinká trénink, netrefí se pořádně do balónu a po 3 metrech běhu fňuká, že už nemůže a ať mu dají všichni pokoj. Vezmete si ho do družstva? Bude o takového hráče zájem? Zaplatí mu někdo za jeho hraní? A teď si představte fotbalistu, který roky pořádně maká a tím dosáhne mimořádnou kvalitu. Všechny slavné fotbalové týmy se ho snaží stáhnout na svou stranu a jeden tým za něho nabízí více peněz než druhý. Je o něho velká tahanice. Počítají s ním, není totiž lenoch, je pracovitý a umí družstvu pomoct k lepším výsledkům. V Bibli je několik podobenství o užitečnosti a neužitečnosti. Víte třeba, jak dopadl ovocný strom, který nedával ovoce? Přišel sadař, dal stromku poslední šanci a pak vzal pilku, fík, fík, fík a z neužitečného stromku byl táborák. Aspoň trochu tepla. Přátelé, my víme, že Pán Bůh je sadař a my jsme jeho stromečky, pozor na to!

Jinak vzdělávací proces je něco jako stavění domečku. Pomalu, trpělivě cihličku po cihličce a za nějaký čas je z toho chalupa. Jako učitel musím konstatovat, že někteří mají za čas pobytu ve škole chaloupku pěknou a člověk by se nejraději hned do ní nastěhoval. Jiní mají své domky různé, bez střechy, bez komínů, bez vody, bez elektriky, bez topení, s děravou podlahou apod. Přijde čas života dospělých a lenoši zjistí, že v domečku je v zimě zima jako hrom, když prší, tak je v pokojích velká voda a že se v domě sice plavat dá, ale žít se nedá. Jeden žalm říká, že "Kde Hospodin nestaví, marně se namáhají jeho stavitelé". Jak to souvisí se školou? Kdysi jsem nějaký čas získával praxi u montérů a při jedné velké stavbě jsem byl překvapen, kolik hodin denně času věnoval hlavní šéf stavby plánům stavby a jak hodně nad tím dumal a přemýšlel. No představte si, že by se poskládala mnohotunová konstrukce a pak by se zjistilo, že se jaksi pozapomnělo na podlahu. Aby nám naše stavba domečku šla pěkně kupředu, Pán Bůh nám zanechal plány, nad kterými máme hodně a usilovně přemýšlet. Kdo staví bez jejich znalostí, spláče nad výdělkem. Chalupy jsou pak nakřivo, bez střech apod. Zdalipak víte, které plány to jsou? Všechny biblické knihy, každá z nich je nesmírně důležitá a ve vlastním zájmu bychom měli nad nimi denně ležet (nebo sedět?) a moc o nich přemýšlet a dumat. A poslední věc - máte pocit, že vám to nejde, i když jste pilní a usilovní? Proste Pána a ten vám dá více světýlka do chápání. Hlavně nezapomeňte na to, že "Kde Hospodin nestaví, marně se namáhají jeho stavitelé" (bez plánů - studia Bible - domeček nepostavíte) a pak také platí "Bez úsilí nejsou vítězství" (lenoši nemají šanci).

Další informace