Z Evanjelických listů

Věrnost

Na svých cestách po Itálii octl jsem se jednoho dne u překrásné vily Arconati, stojící jako kouzelný zámeček na pokraji jezerního poloostrova Panda Badbuanello.

Stařičký zahradník otevřel mi těžkou bránu a vedl mne rozkošně dlouhou zahradou.

„Jak dlouho zde už jste?“

„Dvacet pět let.“

„A jak často zde byla v tom čase majitelka vily?“

Číst dál: Věrnost

Pět různých odpovědí na tutéž otázku

Pěti lidem byla předložena otázka:

„Kterých tří věcí si žádáš?“

Student odpověděl: „Knih, zdraví a klidu.“

Lakomec pravil: „Peněz, ještě peněz a opět peněz.“

Ustaraný chuďas odtušil: „Chleba, chleba, chleba.“

Opilec odvětil: „Piva, vína, kořalky.“

Rozmařilý světák: „Bohatství, cti a zábavy.“

Nábožný chudý muž: „Předně, abych byl v Kristu nalezen; pak, abych byl Kristu podoben a konečně, abych byl po smrti u Krista.“

Dvě urny

V Gothě nalézá se vedle pece k spalování mrtvol také tzv. kolumbárium, v kterém urny s popelem spálených mrtvol bývají uschovávány. Před lety přibyly tam k uschovaným již urnám ještě dvě. Jedna má tento nápis: Zmlkl zvuk hlasu sladkého: v popel obrácen jest slavík.

Hrst popele pochází ze slavné kdysi zpěvačky Ilmy Murské, která jako uherský slavík ve Vídni, Paříži, Londýně a Petrohradě posluchače okouzlovala svým zpěvem. Upadla pak do veliké chudoby a bídy a zhynula opuštěna a zapomenuta.

Číst dál: Dvě urny

Pozdě

V mém sboru, vypravuje jistý kazatel, žila stará bohabojná vdova, která tři syny měla. Dva z nich následovali matku u víře, avšak třetí, jménem Kristián, zamiloval si svět. Po své konfirmaci přidružil se k jiným hochům, s nimiž chodil po hospodách, hrál v karty, dělal si u muzik špatné známosti a nedbal o matku, až se konečně dal daleko odtud do služby a s matkou a bratry svými skoro všecko spojení přerušil.

Číst dál: Pozdě

Nač hledí člověk a nač Pán Ježíš?

Jistý chudý učeň udělal chrámové okno docela jen ze střepů skla, které mistr jeho byl zavrhl a odhodil. Ale když bylo okno hotovo, každý se mu obdivoval. Mistrovo chlubné dílo bylo zavrženo a okno udělané neznámým umělcem ze zavrženého materiálu čestně umístěno bylo na chrámu.

- Tak Pán Ježíš béře padlé a hříšné duše lidské a sestavuje z nich krásný chrám Ducha Svatého. Jeho sláva a láska svítí skrze ně jako slunce skrze barevná okna a ony tak září nebeskou krásou.

K čemu jest kyselost

Známo jest, že pálení, které cítíme, když jsme od mra­venců poštípáni byli, pochází od ostré šťávy, kterou zví­řátka ta v těle svém vylučují. Šťáva ta jmenuje se odtud kyselina mravenčí. Tatáž aneb velmi podobná nachází se i při jistých druzích housenek, při ží­havkách a při včelách. Onať jest právě toho příčinou, že uštípnutí těchto pilných dělnic, kteréž ovšem při své práci a pro ochranu svých domácností nějakou ochranu potře­bují, tak značnou bolest působí.

Číst dál: K čemu jest kyselost

Z církevního humoru, Bible a Kalich

Dětská modlitba

Děkuji Tobě, Bože, za všecka světla ve světě: za slunce, které rozsvěcuje den, i za měsíc, zářící v noci; za lampy na ulicích, i za třpytivé kapky deště; za hvězdy na nočním nebi, ale i za lidi, které potkávám a kteří svou laskavostí jsou podobni světlům na nebi. Nade vše však Ti děkuji za největší světlo toho, který se nazýval Světlo světa. Učiň mne jedním z Jeho paprsků.

 

Číst dál: Z církevního humoru, Bible a Kalich

Také jeden z těch devíti

Jistý farář, již zemřelý, vypravuje, že v době vybírání bramborů šel na procházku. Přišel k poli, na němž právě poslední z těchto vzácných nepostradatelných plodů země na denní světlo bylo vyoráno. A skutečně, pravá rozkoš to byla, viděti, jak tu ležely jako vydobytý poklad na hnědé hlíně, všechny tak zdravé, krásné a skoro stejně veliké.

Číst dál: Také jeden z těch devíti

Blahoslavení pokojní

Kdysi setkal se – vypravuje stará židovská legenda – jistý mudrc s prorokem Eliášem na tržišti a zvědavostí puzen, otázal se ho, kolik z toho množství prodavačů a kupců bude spaseno.

„Ani jediný,“ vážně odpověděl prorok. „Cože?“ divil se mudrc, „ze všeho tohoto množství ani jediný?“

V témž okamžiku přiblížili se z postranní ulice dva mužové a vešli do zástupu. Zdálo se, že jsou chuďasové, a nebylo viděti, že by si jich byl kdo povšimnul neb jich pozdravil.

Číst dál: Blahoslavení pokojní

Další informace