Pusť to

Hošík hrál si s drahocennou vásou. Vstrčil do ní ruku, ale pak jí nemohl vytáhnouti. Zavolal si tatínka na pomoc, ale přese všecko úsilí obou nepodařilo se ruku dostati ven. I mluvilo se již o tom, že se bude muset vása rozbiti. Ještě však pravil otec dítěti, aby co nejvíce natáhl všecky prsty a hodně je dohromady stlačil. „Ó, to já nemohu,“ odpovídal chlapec s pláčem, „musel bych pustiti z ruky haléř!“ Celou tu dobu držel tedy v ruce haléř a pro haléř málem by  se rozbila drahá vása.

Jak mnozí lidé podobají se tomuto bláhovému dítěti! Drží se mamonu nebo jiné tretky tohoto světa a tím vydávají v šanc nesmrtelnou duši, věčnou blaženost.

Další informace