Naber vodu a napij se

Po atlantickém oceánu plavící se loď zpozorovala jinou, kteráž měla na stožáru vyvěšené znamení nebezpečí. Ka­pitán dal rozkaz, aby se změnil směr, tak aby loď jeho se přímo hnala k té lodi, kteráž o pomoc volala. Když se lodi k sobě přiblížily, zvolal kapitán na plavce v druhé lodi, co si přejí. Oni od­pověděli: „Vodu! Vodu! hyneme od žízně!“

Na to kapitán: „Naberte si z vody okolo vás a pijte. Jste v ústí proudu amazonského!“

Tak to bývá i v duchovních věcech. Lidé se plaví po moři života a zmírají žízní. Nevědí o tom, že všude kolem nich se valí nejmohutnější proud světa, jehož břehů sice není viděti, který však pro každou žíznivou duši má hojnost sladké vody, kteráž by také je oživila a občerstvila, kdyby se jen sehnouti a z ní nabrati chtěli.

Rozumíš čtenáři tomuto podobenství? Ve Zjevení Jana čteme: Pojď a přijď ty, který žízníš, a naber vody z pramene života zadarmo.

Další informace