Kdy je Basilej nejhezčí

U vděčné paměti dosud chovaný farář d'Anone, kterýž před lety v Mutenci nedaleko Basileje žil, uměl velmi šťastným způsobem naučení Písma svatého znázorňovati a na srdce klásti. Tak na příklad rozmlouval kdysi s dívkami na konfirmačním cvičení o slovech u sv. Mat. 7, 3.5: „Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého a v oku svém břevna neznamenáš?“ atd. „Nuže dce­rušky,“ pravil, „vy chodíte do Basileje na trh, abyste tam jablka a hrušky prodávaly. Řekněte mi tedy, v který den se vám Basilej nejlépe líbí?“

Děvčata nevěděla, co říci mají. „Když to nevíte,“ pokra­čoval farář, „povím vám, kdy to v Basileji nejhezčeji vy­padá: v sobotu. A proč asi? Zda-li pak jste si všimly, co lidé v Basileji v sobotu dělají?“

„Ó ano,“ odpověděly dívky, „metou přede dveřmi a uklízejí.“

„Pravda,“ odpověděl farář, „ale kde pak mete každý?“

„Hm,“ usmála se děvčata, „každý mete před svými dveřmi a před svým domem.“

„A tak tedy nemete před sousedovým domem?“

„Ne; protože každý má dost co dělat před svým a je rád, když je hotov.“

„Dobrá,“ odpověděl d'Anone, „tak to tedy máte i vy či­niti a vůbec každý v duchovním ohledu; pak bude všude velmi hezky.“

Další informace