Otázky o Bohu, 41

Co říká Bible o růstu církve?

Bible se sice nezabývá konkrétně růstem církve, ale velkým předpokladem je, že Bůh měl v plánu nejenom církev rozšířit do všech zemí, ale také, aby každý křesťan prohluboval svůj vztah k Němu a aby církev rostla i tímto způsobem. Principem růstu církve je bezprostřední pochopení toho, co Ježíš řekl: „Postavím svou církev a brány pekla ji nepřemohou“ (Matouš 16:18). Pavel potvrdil, že církev má svůj základ v Kristu: „Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus“ (1.Kor. 3:11). Ježíš je také hlavou církve (Ef. 1:20-23) a pastýřem všech, kteří do církve patří (Jan 10:11-12). Své ovečky vede, učí lásce, vyučuje k moudrosti a pevnosti ve víře. Měli bychom mít však na paměti, že „růst“, nad kterým se zamýšlíme, nemá nic společného s čísly.

Církev může být živá a rostoucí, i když se množství členů či jejích návštěvníků i dlouhodoběji nemění. Pokud lidé v církvi rostou v poznání Ježíše Krista, pokořujíc se Jeho vůli ve svých životech každý osobně, ale i jako celek, potom můžeme říct, že tato církev skutečně roste. Současně na jiném místě může církev navštěvovat každý týden víc a víc lidí, mít ohromný počet členů, a přece duchovně stagnovat.
Růst kteréhokoli druhu má určitý pravidelný, ale i potřebný postup. Jako při jakémkoliv rostoucím organismu potřebuje každá lokální církev ty, kteří semínka sázejí (pastoři), ty, kteří semínka zalévají (vedoucí skupinek/učitelé v besídce…), ale i další laiky, kteří používají své duchovní dary v různých činnostech pro potřeby růstu dané církve.

Ale stále musím mít na mysli to, že Bůh je ten, který dává vzrůst (1.Kor. 3:7). Ti, kteří sázejí a ti, kteří zalévají, dostanou každý svou odměnu podle jejich vlastní práce. Ale při růstu církve jsou potřební všichni jako spolupracovníci na Božím díle, na stavbě, které Ježíš dal základ a od nás očekává, že ji budeme stavět nezištně a v lásce dál (1.Kor. 3:8-9).
Aby místní církev zdravě rostla, každý její člen by měl vědět, jaký je jeho/její duchovní dar, aby tak mohl/mohla fungovat na správném místě uvnitř těla Kristova. Mnozí zapomínají, že i modlitba je duchovní dar, a právě tento dar je při růstu církve velmi potřebný a zapadá právě do toho pravidelného zalévání.  V sázení, zalévání a následně pak i v běžném chodu lokální církve musí být harmonie.

Každý den tedy musíme cítit závislost na Duchu Svatém, aby Jeho moc a síla mohla být vylita na ty, kteří sázejí a zalévají. A pak se dostaví opravdový Boží vzrůst. Když jsou přítomny tyto věci, církev bude prožívat opravdový duchovní růst i bez toho, jestli se počet členů navýší nebo ne. Popis živé a duchovně i početně rostoucí církve nacházíme ve Skutcích 2:46-47, kde si věřící sloužili navzájem a oslovovali ty, kteří potřebovali poznat Pána - „A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse“.

Pokud se však sázení a zalévání dostanou mimo harmonii a každý člen si bude dělat to, co sám uzná za vhodné, církvi se nebude dařit tak, jak to zamýšlel Bůh.

Proto, milí bratři a sestry, nezapomínejme, že Božím plánem a přáním bylo a je, abychom v církvi žili ve vzájemné lásce, porozumění a abychom budovali to, čemu Ježíš Kristus dal základ. Božím plánem určitě není to, abychom si podráželi nohy… to by bylo opakem růstu v církvi. A to Bůh jistě nechce! Pán nám žehnej.

Další informace