3. Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý

Můžeme začít otázkou. Co je to den odpočinku? Ve Starém zákoně Pán Bůh určil sedmý den (sabat), jako požadovaný den odpočinku (sabat znamená „odpočinek“) a společných bohoslužeb.

V 2.knize Mojžíšově 35,2 je napsáno: Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne budete mít slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku; kdo by v ten den dělal nějakou práci, zemře. Pán Bůh ustanovil tento den proto, aby si člověk odpočinul od šesti dnů práce a prožil den v Boží blízkosti a u Božího slova. Sedmý den je pro nás velice potřebný, abychom nabrali nových sil.

Sabat byl ukazovacím znamením na Ježíše Krista, který je pro nás skutečným odpočinkem. Evangelista Matouš 11,28 zaznamenal slova Ježíše: Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Od příchodu Ježíše jako našeho Spasitele a Pána, Pán Bůh už více nepožaduje svěcení sobotního dne ani jiných svátků Starého zákona.

Matouš 12,8: Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou." Apoštol Pavel připomíná věřícím v Kolosech: Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. Koloským 2,16-17. Pro nás křesťany tou jedinou skutečností je osoba Ježíše Krista, jako Spasitele a Zachránce před věčným odloučením od Boha.

Přesto v Božím slově najdeme připomenutí konání bohoslužeb v nějaký zvláštní den. Pán Bůh požaduje společné bohoslužby. Ve Skutcích svatých apoštolů 2,42 a 46 je napsáno: Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se. Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.

Takto žili první křesťané. Tyto verše jsou pro nás stálým povzbuzením. V listu Židům 10,25 můžeme číst: Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův. Důležitost dne odpočinku je v tom, že jsme společně s druhými křesťany u Božího slova. Skutečně můžeme odpočinout od svých povinností a poslouchat Boží slovo, modlit se a zpívat na Boží chválu. Je to pro nás načerpání duchovní stravy. Určitě každý z vás i přes týden otevírá Bibli, modlí se nebo zpívá. Ale tento nedělní den je vyčleněn Pánu Bohu. Jako křesťané slavíme neděli, den oddělený pro Boha. Každou neděli si připomínáme, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Evangelista Lukáš píše: Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. Nalezly však kámen od hrobu odvalený. Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly. Lukáš 24,1-3. Kristův hrob je prázdný. To je naše jistota, že ten, který zemřel za naše hříchy žije. Každou neděli, když se scházíme v našich sborech si to připomínáme. Nesmíme na to zapomenout. Ježíš žije!!! Téhož dne večer - prvního dne po sobotě - když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: "Pokoj vám." Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás."

Ježíš se zjevil svým učedníkům v neděli. Učedníci prožívali radost a pozdrav „Pokoj vám“ byl potvrzením toho, že Ježíš přinesl pokoj do vztahu s Bohem Otcem. Každou neděli, když jsme na bohoslužbách si to uvědomujeme. Kristus zvítězil nad Poku-šitelem, nad hříchem i nad smrtí. Porazil tyto odvěké lidské nepřátele a nabízí tento pokoj nám všem i dnes.

Milí přátelé, prožívat den odpočinku u Božího slova a společně s ostatními křesťany je pro nás opravdovým požehnáním. Když jsme spolu, společně se učíme poslouchat, co nám Pán Bůh chce říct. Když jsme spolu, tak se modlíme a dobře víme, že kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich. To jsou slova Pána Ježíše, která platí.

Jako křesťané potřebujeme den, kdy načer-páme do dalších dnů a odpočineme si od všedních starostí a povinností. Čas, který věnujeme Pánu Bohu, o ten nikdy nepřijdeme a nikdy nám nebude chybět. Ba naopak, všechno co máme udělat stihneme a ještě to všechno budeme dělat ve zvláštním pokoji.

Upřímně vám přeji mnoho krásných chvil ve vašem sboru a načerpání mnoho duchovních sil ve dnu svátečním, na který nemáme a nesmíme zapomenout.

Další informace