Karel Starší ze Žerotína

Tento významný šlechtic se narodil roku 1564 v Brandýse nad Orlicí do významné aristokratické rodiny. V době svého mládí podnikl dlouhou cestu po Evropě, čímž získal značný rozhled i důležité kontakty. Stal se členem zemského soudu na Moravě a prosadil se jako vedoucí postava moravské stavovské opozice. Bylo proti němu vzneseno obvinění ze styku s nepřátelskými mocnostmi, jemuž se však dokázal ubránit. Přesto se stáhl do ústraní, což mu bylo vytýkáno. Na obhajobu tohoto kritizovaného kroku sepsal Apologii, v níž nelichotivě zhodnotil situaci v zemi i nejednotu mezi šlechtou a její neschopnosti.

Později se však opět veřejně angažoval ve sporu mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Oproti postoji českých stavů se přiklonil na stranu Matyášovu. V roce 1608 se Karel ze Žerotína stal moravským zemským hejtmanem, v roce 1615 se však této funkce vzdal. Přestože byl čelným představitelem Jednoty bratrské na Moravě, odmítl se přidat ke vzpouře českých stavů proti císaři v roce 1618 a prosazoval neutrální postavení Moravy. Chtěl se stát prostředníkem mezi povstalci a císařem. Avšak i na Moravě se prosadily síly, které se postavily na stranu povstalců v Čechách. Velký podíl na tom měl Žerotínův bratranec Ladislav Velen ze Žerotína. Po porážce povstání podporoval poražené, na jeho panství našel útočiště např. J. A. Komenský. Jakožto odpůrci povstání mu bylo i v nových poměrech dovoleno zůstat na Moravě, přesto se rozhodl v roce 1629 odejít do Vratislavi.

Později pobýval v Přerově, kde roku 1636 zemřel.

Další informace