Jan Pašek z Vratu a Havel Cavera

Lutherově kladném postoji k Husovi a husitství, bylo to podnětem pro mnohé utrakvisty, aby se začali o učení německého reformátora zajímat. Jedním z těch, kdo se vydali do Wittenbergu, byl farář Havel Cahera, pocházející ze Žatce. Dostal se do úzkého styku s Lutherem a po svém návratu do Čech se snažil v církvi podobojí zavádět reformační prvky. V roce 1423 se Cahera stal administrátorem utrakvistické církve. Na sněmu podobojích na Hromnice roku 1524 byly přijaty tzv. Hromniční články, jež se ztotožňovaly s novým reformačním směrem a znamenaly změnu v církevním učení i praxi. Např. již nebylo požadováno, aby kněží podobojí byli svěceni od biskupů, což se dělo především za úplatky. Některé další změny se měly zavádět postupně, ale např. kněz Martin Hánek, působící v Betlémské kapli, postupoval radikálně.

Náhlé změny zaběhlých mechanismů se však nesetkaly s přílišným nadšením mezi věřícími. Nastalou situaci dokázal ve svůj prospěch zužitkovat Jan Pašek z Vratu, právník a bývalý purkmistr, jenž inicioval spojení Starého a Nového města pražského. Ten provedl roku 1524 převrat na pražské radnici, dostal se opět do čela městské správy, odstranil své protivníky a začal stíhat a vyhánět z města stoupence lutherství. Cahera, který dokázal vycítit, co by mohlo být pro něj výhodné, se přiklonil na Paškovu stranu a odřekl se Lutherových názorů. Hromniční články byly zrušeny a zvítězil tak konzervativní směr.

Nezůstalo však jen při tom. Cahera se účastnil i jednání s katolickou stranou o případném sjednocení obou církví. Objevily se ale určité překážky a protesty z obou stran a jednání tak neskončila dohodou. Oba muži neskončili příliš slavně – král Ferdinand I. vyhostil Paška z Prahy, Cahera musel dokonce opustit zemi. Odešel do Německa, opět se z něj stal lutherán, pracoval jako hospodský. Zemřel roku 1545, Pašek již roku 1533.

Další informace