Jednota bratrská - díl 1.

Husitské války a pozdější vývoj situace v českých zemích přinesly vznik svérázného společenství – Jednoty bratrské. Společenství mělo své počátky v okruhu přívrženců utrakvistického arcibiskupa Jana Rokycany a bratra Řehoře Krajčího, hospodáře husitského kláštera v Emauzích. Postoje zakladatelů Jednoty byly formovány také myšlenkami Petra Chelčického.

Zakladatelé Jednoty odešli z Prahy do východních Čech a v Kunvaldě na panství Jiřího z Poděbrad založili roku 1457 či 1458 své společenství. Chtěli žít podle Kristova učení (Kázání na hoře) a podle pravidel prvotní církve ve skromných podmínkách, k obživě jim sloužil selský způsob života. Jednota se nepovažovala za církev, ale právě jen za jednotu, tedy část církve. Bratři a sestry se nejprve spokojili s duchovním vedením faráře Michala, ale po zrušení Basilejských kompaktát si v roce 1467 zvolili vlastní kněžstvo a dali tak najevo svůj odstup od Říma i arcibiskupa Rokycany. Tímto krokem však na sebe uvedli nepřízeň Rokycany i krále Jiřího z Poděbrad a byli od nich pronásledováni.

Jednota postupem času dokázala prosadit své ideály i v dalších městech, dokonce získala své stoupence na pražské universitě. K nové generaci členů Jednoty náleželi tedy i vzdělaní muži (Lukáš Pražský, Vavřinec Krasonický, Prokop z Jindřichova Hradce aj.). Střet konzervativního a moderního pojetí směřování Jednoty přinesl její rozdělení. Vedoucí pozici zaujala tzv. Velká stránka pod vedením bratra Lukáše Pražského, která akceptovala ochranu šlechty a účast na veřejném dění.

Bratří se začali stěhovat do měst, která náležela jejich příznivcům (např. Mladá Boleslav, Litomyšl). Těžší chvíle zažívala Jednota po vydání tzv. Svatojakubského mandátu roku 1508, jenž na nějakou dobu opět způsobil její pronásledování. Další obtíže přinesla bratřím porážka německých protestantů ve šmalkaldské válce v roce 1547. Vítězství Habsburků umožnilo králi Ferdinandovi I. potrestat nekatolické šlechtice i Jednotu. Postižen byl např. biskup Jan Augusta. Centrem správy Jednoty se napříště stala Morava.

Další informace