Basilejská kompaktáta

Když se v srpnu 1431 u Domažlic rozprchla křižácká armáda a husité tak dosáhli dalšího vítězství, začali si nepřátelé husitských Čech uvědomovat, že v boji proti kalichu bude potřeba změnit strategii. Na řadu tedy přišla jednání. Vůdce neúspěšné křížové výpravy, kardinál Cesarini, pochopil, že se mu naskýtá šance přinutit husity k ústup­kům, protože obyvatelé Čech již měli dost válečných útrap. Situaci bylo také třeba urychleně řešit, protože husitská vojska při svých spanilých jízdách za hranice země šířila své myšlenky i mezi tamější obyvatele.

Husité byli pozváni k jednání na Basilejský koncil. Jejich delegátům bylo zaručeno bezpečí a svobodný návrat. Kritériem pro jednání mělo být Písmo a praxe Krista, učedníků a rané církve. Husitská strana se tak stala pro koncil rovnocenným partnerem.

Do Basileje přijela delegace z Čech pod vedením Prokopa Holého počátkem roku 1433 a rozhovory trvaly do dubna téhož roku. Hlavním požadavkem husitů bylo schválení Čtyř pražských artikulů (ty zahrnovaly požadavky na svobodné přijímání pod obojí, trestání zjevných hříchů, svobodné hlásání Božího slova a na chudobu kněžstva a konec světského panování církve). Jednání však nepřinesla téměř žáden pokrok, kromě možnosti soukromého a omezeného přijímání z kalicha, ale přesto bylo dojednáno pokračování rozhovorů v Praze.

Další jednání pak vedla k tomu, že Čechům a Moravanům bylo umožněno přijímat z kalicha. Týkalo se to však jen dospělých a ústupky v dalších otázkách byly jen malé. Umírnění husité byli odhodláni dosáhnout dohody, a tak bylo rozhodnuto o rozpuštění radikálních polních vojsk, které byly považovány za překážku k dosažení pořádku v zemi. Tato situace spojila umírněnou husitskou šlechtu se šlechtou katolickou. Rozpory v husitském táboře vedly k rozhodujícímu střetnutí v bitvě u Lipan 30. 5. 1434, v níž byli radikálové poraženi.

V nové situaci se otevřela snadnější cesta k dohodě umírněných husitů s císařem Zikmundem, který se konečně stal českým králem, a s koncilem. Pražským arcibiskupem byl zvolen mistr Jan Rokycana. Basilejská kompaktáta (dohoda Čechů s koncilem, mj. v otázce přijímaní pod obojí) byly vyhlášeny v červenci 1436 v Jihlavě. Čechové tak byli, alespoň oficiálně, považováni za věrné křesťany.

Další informace