Biblický zeměpis

Řím

Jestliže mělo křesťanství zasáhnout celý tehdy známý svět, muselo dříve či později zasáhnout hlavní město tehdejšího světa - Řím. Tato slavná a významná metropole byla dle pověsti založena v roce 753 př. n. l. Za vlády Etrusků, od konce 7. století př. n. l., začala důležitost Říma vzrůstat. Zřejmě na začátku 5. století př. n. l. se z římského království stala republika. A za vlády Oktaviána-Augusta (27 př. n. l. – 14 n. l.) se pod pláštěm zvaným principát změnila republika v císařství. To již však Řím nebyl zdaleka jen obyčejným městem ve střední Itálii. Římské impérium ovládalo středomořský region a nadále se rozšiřovalo. Velikost a význam říše samozřejmě ovlivňovalo také její hlavní město. V novozákonním období se město stále rozrůstalo, žilo v něm přes 1 mil. obyvatel všech sociálních vrstev a různého etnického původu.

Číst dál: Řím

Tesalonika (Soluň)

Město leží u pobřeží Egejského moře. Bylo založeno okolo roku 315 př. n. l. makedonským vládcem Kassandrem a pojmenováno podle jeho ženy Tessaloniky. Tesalonika byla metropolí samostatné makedonské provincie a po ovládnutí Řecka Římem se stala hlavním městem římské provincie Makedonie. Sídlila zde římská vojenská posádka. Město mělo dobrou polohu na důležité silnici Via Egnatia. Ve městě bylo usazeno silné židovské obyvatelstvo, které mělo svou synagogu. Pavlovo kázání zde mělo úspěch jak mezi židy, tak i mezi bohabojnými či obrácenými pohany a ženami z významných rodin, a tak zde vznikl křesťanský sbor. Avšak kvůli odporu vyvolanému některými židy musel Pavel město opustit. V Novém zákoně máme dochovány dva listy, které apoštol Pavel do Tesaloniky zaslal. Z města pocházeli slovanští věrozvěstové Konstantin (Cyril) a Metoděj.

Ikonion

(dnešní Konya v Turecku)

Bohaté město Ikonion leželo v úrod­né a dobře zavlažované oblasti na západním okraji ná­hor­ní roviny v Malé Asii. Pů­vod­ně patřilo do Frýgie a jme­no­valo se Kavania. Později bylo po určitou dobu hlavním měs­tem Lykaonie a poté se stalo sou­částí Galatského království, které připadlo Římu. Císař Claudius (41-54 n.l.) opět město přejmenoval, jeho nový název zněl Claudiconium. Pavel a Barnabáš se zde zastavili na první misijní cestě. I zdejšímu sboru byla asi určena epištola Galatským.

Filipy

Město se nacházelo ve východní Makedonii v úrodném údolí. Roku 356 př. n. l. dobyl tehdejší osadu nazvanou Krenides makedonský král Filip II. Makedonský, odtud pochází pojmenování Filipy (Filippis). V roce 168 př. n. l. se Filipy dostaly do rukou Římanů a od roku 42 př. n. l. byly římskou provincií. Právě v roce 42 se u Filip střetla armáda Oktaviána (pozdějšího císaře Augusta) a Marka Antonia s vojskem vrahů Julia Caesara Bruta a Cassia, kteří zde spáchali sebevraždu. Ve Filipech byli usazeni vojenští veteráni. Město protínala silnice Via Egantia.

Pavel se svými spolupracovníky vytvořili ve Filipech sbor, vyhnal vešteckého ducha z otrokyně a spolu se Silasem se ocitl ve vězení, kde je zastihlo zemětřesení.

Lystra

Lystra ležela ve východní části maloasijské Lykaonie. Roku 6 n. l. se stala římskou kolonií, měla silniční spojení s Pisidskou Antiochií a Ikoniem. Ve městě žili obyvatelé židovského původu, avšak neměli zde zřejmě žádné synagogy.

V Lystře uzdravil apoštol Pavel chromého muže, což vyvolalo nadšení zástupů, které oslavovaly Pavla a Barnabáše jako bohy. Poté byl však Pavel kamenován. Z Lystry, nebo z Derbe pocházel Pavlův spolupracovník Timoteus.

Další informace