Zadlužená vdova (2.Kr.4, 1-7)

Máme tu před sebou ženskou postavu beze jména, která však měla v životě to štěstí, že byla provdána za muže, o kterém mohla říct, že se bál Hospodina. I ona sama byla věřící žena a matka dvou chlapců, ze kterých měla radost.

Byla ženou proroka a patřila k těm, kteří zápasili o spasení církve a lidu. Podle všeho se zdá, že dosti mladá ztratila muže, otce dvou chlapců. A vdovy v tehdejší době byly v nezáviděníhodném postavení. Boží služebníci nemají přednostní právo na bezbolestný život.

Těšilo ji to, že nezůstala sama, měla dva pěkné syny. Jenže po manželovi jí zůstali nejen oni, ale také značné dluhy, které bylo třeba splácet. A ona splácet nemohla, neměla z čeho. Dluhy mohou vzniknout z lehkomyslnosti nebo marnivosti, ale nesporné je, že rozumně použitá půjčka může být někdy velkou pomocí a východiskem z tísně.

Peníze jsou velkým pomocníkem člověka, ale mohou člověka učinit i bezcitným a surovým. Když její věřitel zjistil, že smrtí jejího manžela se stal jeho kapitál nejistým, přikročil k drastickým opatřením, aby dostal dluh zpět. Podle tehdejších zákonů bylo možné vzít i děti do zálohy a udělat z nich vlastně otroky. Bezplatná pracovní síla byla vždy lákavým pokušením. Vdova se dostala do velmi bolestné krize. Ztratila nejen muže, ale pro peníze jí chtějí vzít i její děti. A bylo třeba se obávat, protože státní zákony stály více na straně kapitálu než na straně vdov a sirotků.

Vdova patřila do kruhu prorockých synů a ti měli vzácného „vedoucího“- proroka Elíšu. Prorocká škola reprezentovala v tehdejší době věřící a na Boha vázanou vrstvu církve. Vdova přišla za Elíšou a to byla správná volba. Mezi věřícími existuje i takový názor, že nemáme hledat pomoc u lidí, ale jen u velkého Boha. Je to pravda, ale víme i to, že Bůh nám pomáhá skoro vždycky skrze lidi. I naše vdova šla správnou cestou a na správnou adresu.

Prorok Elíša uměl plakat s plačícími. Ptal se vdovy, co má s ní dělat, vždyť ani on neměl peníze. Podle zákona má věřitel pravdu, ale co dělat s tím, když nemá soucit. Elíšovi bylo jasné, že i když on sám nemá peníze, nemůže tuto vdovu jen tak odbýt. Určitě hledal pomoc u Boha a také ji dostal.

Elíša řekl vdově, že jsou v bídě, ale mají velkého Boha, který dokáže pomoci i v největší nouzi. Bůh nám však nechce pomáhat bez nás. Proto se Elíša ptá vdovy na to, co má doma. A žena pověděla prorokovi celou pravdu o tom, že má pouze jednu nádobu s olejem. Vdova si asi pomyslela, že touto jednou nádobou nemůže splatit svoje dluhy. Prorok jí však řekl, aby si vyžádala od sousedů prázdné nádoby a aby jich nedonesla málo. Byl to jistě zajímavý požadavek! Vždyť dům jí duněl prázdnotou a má do něho přinést ještě prázdné nádoby?

Naše vdova je vnitřně velmi pěkná, protože poslechla, i když vůbec netušila, k čemu ty prázdné nádoby budou. Jen nosila nádoby a chlapci jí při tom pravděpodobně pomáhali. Při tom musela vdova zamknout dveře za sebou a za svými syny. Lidé byli jistě zvědaví, ale Bůh nikdy nechtěl dělat zázraky pro zvědavé oči, ale vždy jen pro poslušnou víru. Vdova uměla být s Bohem sama, a to je velká věc! Naučme se od ní zavírat do tiché komůrky a zápasit o spásu svých dětí. Vdova se zavřela i se svými dětmi. Byl to zápas o ně, ale ne bez nich a pro ně to byl jistě velmi silný zážitek.

 Nádoby se doopravdy naplnily! Je nám jasné, že šlo o zázrak, který Bůh udělal a v který mnozí nechtějí věřit. Práce našich žen je vždy spojená s prázdnými a plnými nádobami. Každá cenná a šlechetná žena stále dělá tyto zázraky s Boží pomocí. Jsou ženy, co nemají nikdy plné nádoby, protože neumí nalévat a schází jim poslušnost víry (nebo i zdravá šetrnost?).

Nádoby byly plné. Co dál? Prorok dal vdově odpověď, aby šla a prodala olej. Dluh má vrátit věřiteli a ze zbytku mají žít. Věřitel byl pravděpodobně překvapený, kde vzala vdova peníze. Možná by víc uvítal chlapce, ale i on podléhal zákonu a musel se se situací smířit.

Jsme v bídě? Jsme v nouzi? Je možné v tom prožívat Boží spasení, to nám odkazuje i tento příběh o vdově. Byla zadlužená, ale Bůh jí pomohl, ale ne bez ní a bez Elíši.

I my všichni jsme dlužníky. Můžeme mít velké bohatství, ale provinili jsme se proti Bohu a nemůžeme to zaplatit. Bůh viděl tuto naši bídu, a proto poslal svého jediného Syna, aby zaplatil za nás svojí krví a svým životem. Dluh je dluh a ten se musí splatit. Golgota je pro nás největším zázrakem!

Další informace