Samsonova matka

Celá dvě pokolení Izraelců zase neprožívala nic jiného než zotročení. Ne náhodou. Byl to Boží zásah vůči tomu, že se Izraelci dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích.

A Bůh i v takové situaci promluvil. Boží řeč je vždycky ohromná věc! Hltám spolu s dětmi doma i ve školce příběhy lidí, kterým se zjevil Boží posel nebo nějakým způsobem slyšeli Boží hlas a vůbec se nedivím jejich „posvátnému“ strachu.

Kdo to bude tentokrát? Žáden důstojný kněz ani vůdce národa, nýbrž žena, jejíž jméno v Bibli není ani zapsáno. Víme jen, že byla „bita“ neplodností a tak, jak se tradovalo, poznamenána kletbou svatého Boha. Zkouším si představit to obrovské nadšení a radost, když Hospodinův posel konstatuje a sděluje: „ Hle, ty jsi neplodná, nerodila jsi, avšak otěhotníš a porodíš syna. (Soudců 13,3). A vůbec nejde o diagnostiku pohlaví bez ultrazvuku J. Jde o to, že: “Ten začne vysvobozovat Izraele z rukou Pelištejců.“ (Soudců 13,5b).

Společná radost, dvojitá radost! První, komu to oznámila, byl její manžel. Podle všeho se zdá, že měli hezký vztah. Tato žena měla jedno veliké štěstí. Měla dobrého a zbožného manžela, který měl porozumění pro Boží zjevení. Manóach se modlí a je ve své modlitbě konkrétní: „Dovol prosím, Panovníku, nechť k nám znovu přijde muž Boží, kterého jsi poslal a poučí nás, co máme dělat s chlapcem, který se má narodit“ (Sd. 13,8).

Je zajímavé, že přesto Hospodinův posel přichází k ženě opět, když je sama. Ale ta do této situace opět volá svého manžela. Chce, aby byl také u toho. Proto pro něj doslova běží (Sd. 13,10). Asi úplným opakem jsou některé dnešní ženy, které si i v manželství žijí svým životem a manžela považují za doplněk ke svým společenským šatům….

Vysvobození a obroda církve či národa přijde vždy prostřednictvím lidí, kterým není cizí sebezapření. Žena jako budoucí matka se musela zříci řady věcí – Sd. 13,13-14.

Konečně nastal čas a žena porodila. Narodil se Samson (Dítě slunce). Chlapec rostl. Ale to by bylo málo. Hospodin mu žehnal! Všechno bylo v pořádku a vypadalo velmi nadějně až do doby, kdy se Samson zamiloval do ženy z pelištejských dcer.  Rodičům oznámil, že v jeho očích je to ta pravá! Otec ani matka nesouhlasí a jsou zvědaví na dívku, která jejich syna tak poblouznila. A jak se dalo předpokládat, Samson si vybral špatně. Svatba skončila rozvodem.

Kdo byl za to zodpovědný? Kdo byl vinen? Jak to, že v tak zbožné rodině došlo k takovému otřesu? Nejsou to otázky, na které je jednoduchá odpověď. Život se nám nejednou velmi zkomplikuje, hledáme východisko a těžko ho nalézáme. Byli rodiče na Samsona „příliš měkcí“, když ho napomínali jen slovně: „Což není žádná mezi dcerami tvých bratří a všeho mého lidu, že si jdeš pro ženu mezi pelištejské neobřezance?“ Měli zasáhnout i jinak? Ke které skupině názorů se přikloníme my sami, když budeme přemýšlet o zodpovědnosti rodičů za své děti či zodpovědnosti dětí za své vlastní životy?

Zápas Samsonovy matky nebyl zbytečný. Samson sice skončil tragicky, ale jeho prostřednictvím nad Izraelem přece jenom začalo svítat.

Když Samsonova matka nežila nadarmo, ani já nemusím…

Další informace