Zilfa a Bilha - Jákobovy ženiny

( Gen.29,24 a 29; 30,3-13; 33,1-2; 33,7-8; 35,22 )

Zilfa a Bilha-Jákobovy ženiny. Víme o nich jen velmi málo. Jejich postavení nebylo nejpříznivější. Nemáme přehled, jak se dostaly do Lábanovy rodiny. Byla otrokářská doba, kdy se lidé prodávali jako majetek.

Lában je koupil, aby je časem mohl „použít“ jako svatební dar nebo věno pro své dcery. Mladé otrokyně měly jen jeden úkol - sloužit. Byly nástroji, ne manželkami, byly majetkem druhých. Ani ty děti, které měly porodit, nebyly jejich vlastnictvím. Při porodu dítěte chtěla být i Ráchel, aby se dítě narodilo na její kolena. Tak byla Ráchel jeho zákonnou matkou a také mu dala jméno. Otrokyním tak připadla otrocká služba i při rození dětí.

Ale máme dojem, že tato služba byla pro ně jistým vyznamenáním. Rozením dětí jejich hodnota a důležitost stoupla. Pravděpodobně dělaly tuto službu ochotně, byly tak zapojeny do rodu této rodiny.

Zilfa a Bilha dokázaly unést své postavení v rodině. Víme, že Hagar v Abrahamově to nedokázala. Když se stala matkou, nechtěla být víc služebnicí, ale paní domu. Tyto dvě Jákobovy ženiny jako by neměly nic takového v sobě. Mít v jedné rodině více žen a jejich dětí se s největší pravděpodobností dříve nebo později stane problémem. Tak tomu bylo i v Jákobově rodině. Děti těchto dvou ženin byly méně vážené a nejednou krácené před druhými dětmi (Gen.33,1-2).

Nevíme nic o tom, že by tyto ženy z toho dělaly problém. Nic takového. Byly šťastné, že se směly stát členy rodiny a považovaly to téměř za samozřejmé, že děti pravých manželek byly upřednostňovány. Zařazení Zilfy a Bilhy do této rodiny bylo velmi důležitým krokem, mohli bychom říci velkým rizikem. A jen díky Boží milosti nenastaly z toho všeho mnohem bolestivější komplikace. V Abrahamově rodině měl takový krok za následek těžkou rodinnou krizi. Hagar i její syn museli rodinu opustit.

Bylo to Boží požehnání, ale ne bez Zilfy a Bilhy. Byly to ženy obdařené tou základní charakterovou vlastností všech zdravých ženských bytostí - ochotou sloužit.

O Bilze víme, že se postupem času dopustila hanebného činu (Gen.35,22). Stalo se, co se  nemělo stát. Čistota a mravnost se získávají jen skutečným bojem.

Dan a Neftalí, Gád a Ašer byli synové těchto ženin. Charakter těchto synů určovaly převážně ony. Ani tito synové ženin se neztratili. Na tom měly zajisté velký podíl i tyto dvě matky. Ne nadarmo se dostaly do rodiny Jákoba. Darovaly pro Boží dílo na zemi syny. A to je velká věc. Tyto ženy to neměly vůbec snadné a přece nežily na této zemi nadarmo a dostály svého úkolu.

Další informace