Ráchel jako dívka - část 1.

(Gen.29,1-12, 15-31,  30,1-8, 22-24, 31,32-35,  35,16-20)

Ráchel nepocházela z ledajakého rodu. Byla to životaschopná, zámožná rodina. V pozadí nemůžeme nevidět matku Ráchel, protože bez dobré matky se dcery nevyvíjejí v žádné oblasti života. Velké jmění však nevedlo tuto rodinu k pohodlí. Dcery se musely naučit pracovat a to dobře pracovat. Aby se dcery naučily pracovat je v prvé řadě úlohou matek.

Ráchel, přestože byla mladší, byla už samostatnou pastýřkou, které rodiče mohli svěřit svoje stádo. Poprvé se s ní setkáváme u jedné studny, kam přihnala stádo svého otce, aby ho mohla napojit. To nebylo možné svěřit každé dívce. Ráchel je pěkná, protože má ráda práci a plní svoje povinnosti. Ohromná hodnota v životě dívky.
Na našem obraze s Ráchel vidíme i jednu studnu. U této studny se musíme na chvilku zastavit. Takové studny byly odedávna veřejným místem, na kterém se  mimo jiné navazovaly i milostné známosti. Ráchel nepočítala s tím, že jedno takové setkání u studny se pro ni stane osudným.

Studna – a to velmi osudná. Je možné, že u této studny se sešel i starý Eliezer s Rebekou. A je velmi možné, že i Jákob zahořel touhou prožít u ní něco podobného. Však i jeho poslali rodiče do této země, aby si tady našel ženu života. Jákob se dověděl, že je na dobrém místě i to, že Ráchel, velmi spořádaná dívka, mu jde právě naproti. Její setkání s Jákobem je velmi poučné. Je pastýřkou a mládenec se s ní setká ne na zábavě, ale při práci. A to je správné, protože dívky, které nerady pracují, nezaručují dobré manželství.

Jákob má živou povahu sangvinika. Nepatřil k mladým mužům, kterým je třeba hledat ženu. Izákovi musel najít manželku Eliezer, Jákob si ji našel sám. Neuběhl ani měsíc a oba byli do sebe zamilovaní až po uši. Je zřejmé, že iniciativa vyšla od Jákoba a tak to bylo správné. Měli se rádi natolik, že ani sedmileté čekání nebylo pro ně příliš dlouhé, zdálo se jim, jako by to bylo jen několik dní. Bylo pěkné, že uměli čekat, to v dnešní době umí málokdo.
Jak odlišně postupoval Eliezer, když vybíral Rebeku. Modlil se, prosil o pomoc Hospodina, Jákob se neptá Boha a nezkoumá ani charakter své vyvolené, okouzlila ho jen krásná tvář a pěkná postava Ráchel.

Mohlo všechno dopadnout jinak, kdyby Ráchel byla bývala šlechetnější. Mohla Jákobovi vysvětlit, že v její rodině vládnou nepsané zákony slušnosti a mladší nemá ve vdavkách předběhnout starší. Takové myšlenky byly v jejich rodině a víme, že je otec později nekompromisně realizoval. Lában měl svoji dceru Ráchel rád, ale prvorozenou Leu o nic méně. Byl otcem a chtěl být spravedlivý. Principy prvorozenství nedovolil narušit. Všechno dobře promyslel a pak s chytráckou příchutí i vykonal. Pravděpodobně udělala všechno, aby se Lea Jákobovi zalíbila. Určitě v ní Jákob viděl cenné hodnoty , ale hlas zamilovaného srdce a pěkná tvář Ráchel všechno přehlušila. Víme, jak to dopadlo, nadešel den svatby a Jákob se hlásil o svoji zaslouženou mzdu. V Lábanově rodině se chystali na svatbu, ale nikdo netušil, jak to dopadne. Otec přivedl  v noci Jákobovi nevěstu se zahalenou tváří, nikoli však Ráchel, kterou Jákob tolik miloval, ale Leu, kterou chtěl provdat. Můžeme si představit zmatek, jaký nastal, i ty posměšné poznámky, které zaznívaly.

Velmi tvrdá lekce pro Jákoba, ale dějiny se opakovaly, jeho hříchy ho našly. Jákob kdysi oklamal svého otce, tentokrát to postihlo Jákoba, byl oklamán. Nakonec dostal i svou milovanou Ráchel. Dvě sestry, které se v životě měly vždy rády, se staly manželkami jednoho muže a sokyněmi v lásce. Milovaná byla jen Ráchel, Lea ne, byla dokonce nenáviděná. Tím se situace v Jákobově rodině výrazně komplikuje.

Lea je vyvolená za pramatku Izraele, ale Pán Bůh chce i Ráchel dát velké věci, jen si to musí vyprosit a dosáhnout toho jen cestou pokání. Bude to cesta velmi dlouhá a bolavá, ale ne beznadějná. Ráchel najde tuto cestu a my ji budeme muset obdivovat, protože bylo a je málo těch, kteří našli tuto cestu.

Další informace