Ezauovy ženy

Ezauovy ženy jsou ženy v Bibli, jež jsou předmětem mnohých úvah, zamyšlení či nedělních kázání. Eva, Sára, Rebeka, Ráchel, Ester, Noemi, Marie nebo Alžběta jsou toho důkazem. O některých je však jen letmá zmínka. Při četbě Bible jí možná ani nevěnujeme dostatečnou pozornost, protože ji překryjí ostatní události. Tak je tomu snad i se ženami Ezaua (syn Izáka, o pár minut starší dvojče Jákoba). A mě docela baví, si o nich něco přečíst a dozvědět se více.

Biblická zpráva o Jehúditě a Basematě je velmi stručná. Připomíná posvatební oznámení. „Když bylo Ezaovi 40 let, vzal si za ženu Jehúditu, dceru Chetejce Beera a Basematu, dceru Chetejce Elóna“. Izákův miláček se oženil. Dnes bychom řekli, že už „měl na čase“. Potřeba blízkého vztahu není hříšná ani sobecká. Stvořil ji Bůh. Nebyla to chyba, že si hledal nevěstu. Chybou bylo, že byl při tomto vážném kroku bezuzdný. Vzal si bez Božích zásad naráz dvě ženy, a to obě Chetejky. Vzpomeňme si, jakou starost měl Abraham, aby si jeho syn Izák našel ženu, která důvěřuje Bohu. Pro něj nebyla žena soukromou záležitostí vzrušeného srdce, ale záležitostí víry a poslušnosti. Zásadní bylo nemísit se s pohanskými národy.

Dá se předpokládat, že Izák si pro svého syna přál totéž. Jenže Ezau nerespektoval Boží zásady, s nikým se neporadil, svéhlavě se rozhodl

Obě ženy, Chetejky, bez smyslu pro víru a ducha Abrahamova rodu. Vůbec je zvláštní, že se našli a dali dohromady. Jejich světy byly tak rozdílné! V souvislosti s tímto mohu jen přemýšlet, kde si budou hledat své partnery naše dospívající dcery. Bude to ve společenství mladých křesťanů, lidí, kteří se snaží žít tak, aby se to líbilo Bohu, nebo jim půjde hlavně o to, aby už konečně s někým chodily, bez ohledu na životní zásady, principy a ubírání se jedním směrem? Říká se, že zamilovanost je slepá a já prosím Pána Boha, aby se dívaly aspoň jedním okem :-)!

Ezau se zamiloval do dvou dívek. Do které dříve, do které více? A nenastaly komplikace, jako tomu bylo u Jákoba s Ráchel a Leou? Žárlily na sebe? Považovaly se za rivalky a bojovaly o lásku muže? Zdá se, že se obě ženy nějak dohodly a zřejmě je spojila určitá okolnost. Velice brzy přišly na to, že v domě rodičů manžela mají jiné zvyky, jiný životní styl, než měly doma. A vzniklo napětí. V takové chvíli není nic lepšího, než když máte někoho, kdo vám rozumí, kdo má na věc stejný pohled a taky vidí stejné řešení. V tom, že se „předělat“ nenechají a že jim nikdo nebude do ničeho mluvit, byly ženy „zajedno“. Nezastavila jedna druhou, obě byly zlé a ve své zlobě se posilňovaly. Člověk chce mít společníka nejen v dobrém, ale i ve zlém. Napětí v Izákově domě se stupňovalo ze dne na den. V knize Genesis 26,35 čteme, že „působily Izákovi a Rebece jen hořké trápení“. Tragédie. Možná v nejedné rodině. Kolik neštěstí a trápení přináší nevraživost, neochota, bezohlednost a egoismus snachy nebo zetě? Kolik obav o budoucnost, když nesdílí stejnou víru? Bolest, která se nedá ničím léčit. Nejvíc trpěla Rebeka. Je to logické. Snachy jsou častěji problémem pro tchýně než pro tchány. Svědčí o tom slova Rebeky, kterými se svěřuje svému muži Izákovi: „Zprotivilo se mi žít s dcerami chetejskými. Vezme-li si Jákob ženu z chetejských dcer, jako jsou tyhle dcery této země, k čemu mi život?“ (Genesis 27,46)

Jaké stanovisko při tom všem zaujímá samotný Ezau? Jeho postavení nebylo lehké. Je těžké zůstat dobrým synem, otcovým miláčkem a přitom být jedním tělem se zlou ženou, v jeho případě jedním tělem se dvěma ženami. Nějaké stanovisko ale zaujmout musel. Poslouchat ženy nebo rodiče? Neměl to jednoduché. Miloval své rodiče, hlavně otce, na druhou stranu jeho ženy byly dvě a plné odhodlání dělat příkoří. Dost možná, že byl Ezau přesvědčený, že rodiče mají pravdu. Dost možná, že se mu chování jeho žen nelíbilo. Ale nic s tím neudělal. Často si říkám, že je po bitvě každý generál. I v tomto případě určitě každého z nás napadne, jakým konkrétním způsobem by měl Ezau zasáhnout jako chlap a ne nějaký „podpantoflák“.

Manželství může být tou nejkrásnější věcí na světě. Zároveň však tou nejhorší. Je třeba vyprošovat Boží moudrost do vztahu na každý den. Ezau svou chybu řešil další chybou. Ke svým dvěma ženám si bere ještě třetí. Již ne Chetejku, aby se líbila i rodičům. Ale některé díry se v životě nedají jen tak zalátat. Měl to být krok nápravy, ale bez opravdového pokání nebyl vůbec dobrý. Minulost se opakovala. Každý sklízí, co zasel. Tehdy se ohledně svatby neptal Boha ani svých rodičů, teď se na názor neptá ani svých dvou žen. Dobře věděl, že by s ním nesouhlasily, stejně jako by nesouhlasili rodiče.

Všechny Ezauovy ženy se staly matkami, nositelkami nového pokolení. Jenže to nebylo pokolení Boží, ale stalo se Božím protivníkem. Pravděpodobně obstály jako „hospodářky“. Ezau s nimi zbohatl, ale pro vyšší duchovní hodnoty neměly smysl.

Kéž by nám Ezau a jeho ženy vzkázali: „Dělali jsme to blbě, nebuďte nám podobní!“

Další informace