Áda a Sila, Lámechovy ženy

Do galérie ženských postav ve Starém Zákoně patří i Áda a Sila, dvě Lámechovy ženy.

Víme o nich velmi málo. Objeví se na malý okamžik jako dvě ženy jednoho muže, sehrají svoji úlohu a potom se nám ztratí.

Kdo byl Lámech ? To první, co o něm víme, je, že byl sedmým pokolením po Adamovi a to druhé, co o něm víme, je to, že si vzal dvě ženy. V Lámechovi dosáhla kainovská linie svého vrcholu.

Adam měl ještě syna, který se jmenoval Šét. Stejně tak i linie Šéta vyvrcholila sedmým pokolením – Henochem. Čteme o Henochovi, že chodil stále s Bohem a že si ho Bůh vzal k sobě (Gen.6,24). Ohromné dva protiklady.

Lámech byl silákem a velmi sobecky založeným člověkem, neexistovaly pro něho zábrany. Pra-zákony Boží a života už byly, jeho vrstevník Henoch je reprezentoval velmi dobře.

Lámech měl tedy před sebou vzor, v jeho životě však ne Boží vůle, ale svévole byla vrcholným zákonem.

A co Lámechovy ženy? Nevíme, která z nich byla první manželkou, ale žádná z nich nebyla šlechetnou ženou. Obě podlehly Lámechovi.

Manželství je Boží institucí v lidském životě. Ani to nejšťastnější a nejuspořádanější manželství se neobejde bez občasných problémů. I jedna žena se může stát problémem a co teprve, když jsou dvě nebo ještě více? Víme, že s vícero ženami to nešlo dobře ani takovým mužům, jako byl Abraham, Jákob nebo David. Mezi Lámechovými ženami ale nebylo žádné napětí, jako by tato manželská trojice byla výjimkou. Dohodli se, porozuměli si, nejen ženy mezi sebou, ale i s mužem.

Áda a Sila byly ženy životaschopné, měly pochopení pro vzdělání, kulturu a měly nadané a schopné děti. Áda byla víc citová, její synové směřovali k přírodě a hudbě. Syn Sily se stal otcem všech řemeslníků obrábějících kovy.

V této rodině šlo všechno dobře. Děti vyrostly, byly nadané a životaschopné. Všechno klapalo a zavánělo úspěchem, a přece to byla chybná cesta. Všeho dosáhli, ale to nejdražší ztratili. Ztratil se jim Bůh, a proto se ztratil v nich i pravý člověk. Tu se objevila krize, spolužití s bližními se zkomplikovalo. Lámech dostal ránu a modřinu.

Nic nepomohlo, Lámechovo srdce se naplnilo duchem pomsty. Za svoji ránu zabil muže, za svoji modřinu mládence. Radost se zdvojnásobila, když ji mohl oznámit jiným. Zavolal na své ženy a vše jim řekl. Tady se vražda oslavovala, tu svědomí neobviňuje, naopak oslavuje hrubost a krutovládu. Až sem se dostala tato rodina a dostala se sem i přičiněním těchto dvou žen.

Lámechovy ženy nebyly nečinné, věděly, co chtějí a znamenaly něco, žel ztratily ze života to nejcennější, čím žena má být, a to bylo spojení s Bohem. Smutné je i to, že neúčinkovala zbožnost Henocha. Ztratily svoje poslání a svoje místo. Člověk může být pravým člověkem, pěkným a dobrým, jen tehdy, když je bohatý v Bohu.

Další informace