Vyslyšená modlitba

Pro mladého člověka to bude příběh z minulosti, pro mě je tak aktuální, jako kdyby se stal včera. Rád vám ho sdělím, protože není moudré ponechat si pro sebe to, čím mne Pán Bůh obdaroval. Chci vám sdělit, co se mi přihodilo.

Hrál jsem v Třanovicích v misijním dechovém souboru. Jednou jsem šel na zkoušku souboru. Dirigent byl nemocný a já ho měl zastupovat. Šel jsem k autobusu na zastávku, ale autobus jel dřív a už odjel. Přemýšlel jsem, co mám udělat. Vrátit se domů, anebo … ? Začal jsem se modlit: Pane Bože, ty přece máš tisíce způsobů jak mi pomoci. Pane, prosím, pojede-li od Těšína nějaké auto, způsob to, aby se pokazilo a při mně zastavilo, a pak jelo dál. Podíval jsem se směrem k Těšínu, uviděl jsem auto, které přijíždí, ale jede stále pomaleji. Při mně zastavilo. Řidič vystoupil, zlostně zvedl kapotu a prohlížel motor. Dostal jsem vnuknutí a myšlenku: Tak vidíš, zastavil jsem ti auto. Pak jsem šel k autu, pozdravil jsem řidiče a řekl: Pane řidiči, jedete přes Třanovice? Autobus mi ujel. Řidič mi odpověděl: Vidíte, že mi to nejede. Já jsem mu řekl: Ale uvidíte, že vám to pojede! Šel do auta a řekl mi: Tak si sedněte! Otočil klíč, auto nastartovalo, zasunul rychlost a auto se rozjelo. Radost vyjádřil slovem „chachacha“;  ono mi to nejelo a už to jede. Já jsem mu řekl: Pane řidiči, nezlobte se na mne, ale já jsem se modlil, aby se někomu auto přímo při mně pokazilo, a pak, aby zase jelo dál. On odpověděl: Je to možné? Otázal jsem se ho: Vy v Pána Boha nevěříte? Odpověděl: Rodiče mne k tomu nevedli a ve škole jsme se to neučili. U kostela v Třanovicích mi zastavil a řekl mi: Já jsem tak rád, že jsem jel s vámi, nechť vám Pán Bůh žehná. Při vzpomínce na tuto událost, děkuji Pánu Bohu, že jsem mohl řidiči vydat svědectví, že má smysl věřit Bohu, ale také děkuji, že i mne Pán Bůh ujistil, že je skutečně našim laskavým Bohem. Děkuji Ti, Pane Bože, že ten příběh nevyzní naprázdno.

Další informace