S Pavlem Zoulem

Pavel Zoul je ženatý s manželkou Drahuškou se kterou mají dva syny. V roce 1987 se setkal v Maďarsku s misijním týmem Operation Mobilisation a to změnilo směr jeho života. V následujících letech se s manželkou připojili k tajné práci OM v Čechách a v kempech kolem Balatonu, kam přijíždělo mnoho Čechů na svoji dovolenou. Od roku 1990 do 2000 pracoval jako manžer misijní tréninkové školy OM (MTS), od roku 2000 do 2003 jako office manager OM Česká republika a od roku 2003 je ředitelem OM Česká republika.

OM Česká republika je jednou z poboček mezinárodní misijní organizace Operation Mobilisation, která působí ve více než 110 zemích světa. Jako partner církve motivuje a pomáhá při vysílání a zapojení českých křesťanů do místní i světové misie a podílí se na zakládání nových sborů. Organizace OM je tu proto, aby pomohla církvi naplnit její poslání evangelizace světa (Matouš 28, 18-20).

Mohl byste stručně v několika větách představit organizaci Operation Mobilisation (OM)?

Operation Mobilization, dále jen OM, je mezinárodní misijní organizace, která pomáhá církvím naplnit „Velké poslání“. Za více než padesát let své existence se její pobočky etablovaly ve více než 110 zemích světa a počet současných misijních pracovníků dosáhl čísla 6100. Vznikla rozsáhlá síť spolupracujících poboček a církví, která umožňuje rozšířit známost evangelia doslova do všech koutů světa.

Kolik misionářů máte a kde slouží?

Jako každá organizace i OM si vede statistiky, ale spíše směrem kolik lidí ve kterém sektoru světa je misijně zapojeno ať už krátkodobě anebo dlouhodobě. Doufám, že i následující přehled bude pro čtenáře zajímavý: Afrika 427, EAP 354, Evropa 787, Indie 28, mezinárodní administrativa 129, Latinská Amerika 138, Střední Východ 348, Severní Amerika 262, Loď Logos Hope 396, Západní Asie 267.

Dozvěděl jsem se, že je možné připojit se k misii na krátkou dobu (několik týdnů až měsíců), na dlouhou dobu (měsíce až roky) nebo jako profesionální misionář. Skutečně mě překvapilo, že je u OM možné připojit se k misii i na několik týdnů. Vždy jsem měl za to, že misie je poslání na celý život. Věřím, že toto může přimět spoustu lidí si misii v praxi vyzkoušet. Jak náročná je administrativa okolo zařizování krátkodobé misie?

Krátkodobá misie s OM je něco, co já osobně nazývám „bezpečný způsob“ testování svého místa v Božím plánu. Jinými slovy – během krátkodobé misie si každý účastník může otestovat svoje povolání do misie. Je mnoho současných misionářů ve světě, kteří se právě na krátkodobé misii rozhodli podřídit svůj život misii celoživotně. Skutečností ale zůstává, že i ti, kteří si na takové krátkodobé misii uvědomí, že to není to, co si mysleli, jsou i tak obohaceni o zkušenost, kterou pak mohou uplatnit ve svém sboru. A nyní k náročnosti administrativy: krátkodobá misie ve většině případů není nic administrativně složitého a kromě doporučení sboru a dobrého zdraví se ostatní podmínky dají srovnat s turistikou, co se administrativy týká.

Pokud se chce člověk stát misionářem, musí mít za sebou přátelé a sbor, který bude jeho misii finančně podporovat nebo to zařídí Vaše organizace?

Začnu asi tak, že uvedu na pravou míru logiku misie. Misie je zodpovědností církve a ne misijní organizace. Církev misionáře vysílá do konkrétní misie, církev a přátelé za ním stojí finančně a modlitebně. Církev pak po ukončení misie přijímá misionáře zpět a pomáhá mu zařadit se do života a sboru. Existuje skvělá kniha, která tyto procesy popisuje, napsal ji Near Pirolo a jmenuje se „Pošli a pomáhej“. A jakou roli hraje misijní organizace? Dnešní svět je velice odlišný od dob apoštola Pavla, který si zabalil svoje věci a vydal se na cesty po tehdejším světě. Pavel nepotřeboval víza, nepotřeboval být zaměstnán a pojištěn a nepotřeboval mnoho dalších věcí, které dnes řadíme do kategorie logistika misie. OM se svými více než padesáti lety zkušeností z oblasti logistiky pomůže církvi misionáře vyslat do destinace, kam je povolán a nejen to. Stará se, aby se k němu dostaly finance potřebné pro život a službu, pomáhá mu v dané destinaci úspěšně sloužit – zapojit se efektivně do misie a poskytuje průběžné vzdělávání v oblasti misie. OM také misionáře připraví duchovně i prakticky, aby zvládli přechod ze své do cizí kultury a po ukončení mise zpět.

Někdy trpím pocitem, že stejně nic neumím a že bych tedy neměl v zahraničí čím sloužit. Je zapotřebí mít nějakou specializaci, umět nějaké řemeslo nebo mít vzdělání s určitým zaměřením, abych tam byl užitečný?

Často je pojem “misionář“ spojován s někým, kdo se prodírá pralesem, aby v něm objevil nové divoké kmeny, kterým bude zvěstovat evangelium. I dnes jsou na naší zemi taková místa, ale většina naší planety je již civilizovaná a způsob komunikace evangelia je velmi rozmanitý. Vždy jde o to říci lidem o spasení v Ježíši Kristu, ale způsob, jak předat lidem tuto skvělou zprávu je to, čím je potřebné se zabývat. Dnes mluvíme o holistickém přístupu k misii, což v překladu znamená, že lidé mají i jiné potřeby, než duchovní a často praktická pomoc člověku v jeho nouzi je cesta k jeho srdci a otevření se evangeliu. Ježíš se také staral o praktické potřeby lidí a pak jim mluvil o Království. Dovolte mi vyprávět krátký příběh, který ilustruje to, co jsem právě řekl: Do jedné domorodé vesnice v Africe přijel misionář – lékař, který dostal povolení od místního náčelníka kmene, aby se zdravotně staral o jeho lidi s podmínkou, že nikomu nebude mluvit o své víře. Náčelník mu dokonce mezi čtyřma očima řekl, že ví, proč přišel, aby odvrátil jeho lidi od jejich bohů a že ho bude pečlivě každý den sledovat. Jestli zjistí, že jim říká o Ježíši, zabije ho. Přidělil lékaři chýši naproti své a denně ho pozoroval, když k němu přicházeli lidé na ošetření. Po roce, když náčelník viděl, jak se lékař o jeho lidi stará za ním přišel se slovy: „Viděl jsem, že ti opravdu jde o moje lidi, řekni nám něco o svém Bohu.“ Dnešní misie je otevřená pro většinu profesí, které vás jen napadnou. Nejlepší ilustrace potřeb různých profesí, aby mohla misie fungovat je asi OM loď „Logos Hope“. Aby mohla tato misie fungovat, je potřeba mít na lodi od kapitána a lodní důstojníky po učitelky, kadeřnice, fotografy, administrativní pracovníky, pekaře a tak dále mnoho dalších profesí. To je dnešní misie a uplatnění v ní najdou téměř všichni.

Určitě nejsem sám, kdo má z misie strach i proto, že je to určité useknutí všech věcí tady v ČR – rodina, práce, atd. Dejme tomu, že se vrátím po roce z misijní služby zpět. Jak tento proces běžně pobíhá? Mohu si zajít na úřad práce pro podporu, než najdu novou práci? Budu doplácet zpět sociální a zdravotní pojištění? Je mi OM i po misii nápomocná?

To jsou velmi praktické a také legitimní otázky. OM se k těmto věcem staví velice zodpovědně a je to vlastně zodpovědnost k lidem a za lidi. Misie s OM není na „divokou kartu“, ale jde o zaměstnanecký poměr právě z důvodu, aby nedošlo k přerušení kontinuity v pojištění zaměstnance a dopadů z toho plynoucích. Po návratu z misie je obvyklá praxe, že misionář zůstane ještě jeden měsíc zaměstnancem OM a během tohoto měsíce si najde práci v místě svého bydliště. Určitě se OM nezbavuje zodpovědnosti za misionáře, i když hlavní část zodpovědnosti je na vysílajícím sboru. Jde o vzájemnou spolupráci. Nechcete se s našimi čtenáři podělit o nějakou veselou historku z vašeho bohatého misijního života? Jedním z „nástrojů“, který používáme k misijní práci v postkomunistických zemích, je misijní autobus B4L = Bus for life. Historka, která se udála v ortodoxní Moldávii, je úsměvná a zároveň smutná. Když náš autobus přijel do jedné z vesnic podél řeky Nistru a začali jsme s lidmi mluvit o potřebě vybudovat si osobní vztah s Ježíšem, přišel místní pop a chytil vedoucího autobusu pod krkem a začal ho bít a křičet na něj, že tady nebudeme šířit žádné sektářské nauky. Vypadalo to velice vážně a v této situaci náš řidič autobusu zareagoval a vzal tabulku čokolády, kterou s úsměvem nabídl rozzlobenému popovi. Ten byl z této nečekané reakce tak konsternován, že popadl čokoládu a s nadávkami na naši adresu od autobusu rychle odešel.

Mnozí z nás mají dostatek odvahy se do misie vrhnout naplno, ale jsou i tací, kteří jsou rádi spíše v „bezpečí“ světa, který znají, ve kterém se narodili a kde vyrůstali. Myslím, že plnění Božího úkolu, že máme jít do celého světa a hlásat evangelium všemu stvoření, je jako s miskami vah. Na jedné straně jsou aktivní misionáři a na druhé jejich podporovatelé. Obojí musí být v rovnováze a jedno bez druhého nemůže být. Každý by se měl ve svém srdci rozhodnout, na kterou misku položí své pomyslné závažíčko. Mohl byste uvést možnosti jak misionáře OM finančně podporovat?

Je to tak. Každý z nás má v misii to své místo a své povolání. Mám rád místo z epištoly Římanům, kde apoštol Pavel s logikou římskému myšlení vlastní dokládá, že aby lidé mohli být spaseni, musí „vzývat“ jméno Páně, tedy vyznávat, že Ježíš je jejich Spasitel. Nicméně nemohou takové vyznání učinit, pokud neuvěří a nelze uvěřit bez toho, že by uslyšeli. Pavel pokračuje, že není možné uslyšet, pokud by nikdo nezvěstoval a nelze zvěstovat, pokud není nikdo k takovému úkolu vyslán. V tomto oddíle jsou zahrnuty tři skupiny. Jedna je tvořena nevěřícími a druhé dvě věřícími. Ti věřící se pak dělí na ty, kteří jdou a na ty, kteří vysílají. Často se církev zaměřuje pouze na ty, kteří jdou a méně na ty, kteří vysílají, přičemž důležitost obou skupin pro uskutečnění misie světa je nesmírná a rovnocenná. Ti, kteří zůstávají a vysílají, jsou zodpovědní za podporu těch, které vyslali. Za podporu modlitební, morální, ale také za zajištění prostředků k životu a k uskutečnění mise, do které svého misionáře vysílají. To je Boží koncept misie.

V této části bych chtěl zmínit jeden problém, kterému OM misie čelí. Přestože důležitost podpůrné práce z místní kanceláře je obrovská, bez této podpůrné administrativní práce by nemohli Češi do misie vyjít, misionáři, kteří sedí za stoly a počítači, zpracovávají agendu, vyřizují víza a vedou účetnictví, nejsou vnímáni jako misionáři a jejich finanční podpora je velice nízká. Jsou závislí právě tak, jako pokračování misie Čechů ve světě na darech těch, kteří si důležitost jejich práce uvědomí. Jsou vděčni za každý příspěvek od dárců, a pokud vás, milí čtenáři tato poznámka zaujala a chtěli byste misii OM „podržet“, pak s vámi rádi o této věci budeme komunikovat na e mail adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

To je má odpověď na otázku, jak misionáře OM finančně a nejen finančně podporovat. Děkuji vám, milí čtenáři, a přeji vám Boží blízkost.

Další informace o organizaci OM můžte nalézt na www.cz.om.org

odpovídal: Pavel Zoul

Další informace