Ústí nad Labem

O Slezsku se říká, že je zde největší koncentrace křesťanů na metr čtvereční. Donedávna jsme toto tvrzení pouze slýchávali, ale nyní ho však můžeme stoprocentně potvrdit. Naše čtrnáctičlenná výprava byla součástí jednoho ze tří týmů křesťanů ze slezských sborů, kteří se rozhodli duchovně povzbudit a podpořit misijní činnost v severních Čechách. Ve dnech 4. -12. 7. 2015 jsme měli možnost spolu s dalšími nadšenci vyrazit do českobratrského sboru v Ústí nad Labem.

Před odjezdem jsme měli velice matný pojem o tom, co konkrétního bychom mohli pro daný sbor udělat, přesto jsme věděli, že je velice nutná manuální pomoc…

Vyrazili jsme v sobotu v dopoledních hodinách ve dvou plně naložených autech, ať už posádkou, tak i nákladem. Jakákoli zastávka v úmorném vedru znamenala teplotní šok pro nás, kteří jsme vystoupili z klimatizovaného auta. Těm, kteří jeli v druhém autě, bez klimatizace, to bylo vlastně jedno. Po společném zahájení misijních skupin v Žatci (odkud se k nám připojila finská čtyřčlenná rodina) jsme zdolali posledních pár kilometrů a večer dorazili do samotného centra téměř stotisícového města. Hned po příjezdu jsme se setkali s jistými nepříjemnostmi. Jednalo se na příklad o nesvítící světla, nesplachující toalety, chybějící hadice u jediné sprchy, kterou jsme měli k dispozici a nefunkční lednici plnou potravin. Takže i po tak náročné a dlouhé cestě, kterou jsme podstoupili, jsme se ihned pustili do úprav a úklidu. Díky ochotě a zápalu většiny jsme večeřeli při světle a dokonce se i sprchovali. Druhý den ráno jsme se vydali do místního kostela, kde jsme potkali několik sborovníků, s nimiž jsme navázali kontakt. Odpoledne jsme se seznámili s okolím fary a zároveň jsme se zúčastnili bohoslužeb Církve husitské, která sdílí s naší církví (ČCE) kostel.  Oněch husitských bohoslužeb se zúčastnilo přibližně patnáct místních. Tento odpočinkový den jsme zakončili společným grilováním.

 Další dny se nesly v duchu dopoledního úklidu, ať již fary, zahrady, či kostela. Úklid kostela a zvláště věže však je na samostatnou kapitolu. Vlivem špatného zabezpečení věžních oken si z ní totiž holubi udělali holubník, WC a zároveň i hřbitov. Náš úkol byl tedy jasný. V ochranných skafandrech, rukavicích a s respirátory jsme se pustili do díla. Zdařilo se. Svědčí o tom 35 pytlů odpadu. Každý měl asi 20 kilogramů...

 Odpolední čas jsme strávili evangelizačními programy ve městě. Během nich jsme se rozdělili na více skupin, ve kterých každý sloužil podle svého obdarování. Jedni hráli a zpívali u veřejně přístupného klavíru u obchodního centra, jiní pozývali kolemjdoucí na námi organizované veřejně přístupné akce a další se věnovali sportovním aktivitám v parku, kterých se účastnily děti. Pod pojmem veřejně organizované akce si můžete představit například: koncert Štěpána Janči, finský cestopis, filmové odpoledne anebo posezení u grilu. Cílem všech těchto aktivit bylo navázání bližších kontaktů a vytvoření prostoru pro osobní rozhovory a zároveň možnost zvěstování evangelia. Jsme rádi, že se zúčastnilo několik místních a zároveň vnímáme potřebu modlitebního zápasu nejen za ně, ale i za celé město.

Další informace