Poděkování z Bergenu

S mojí rodinou jsme v průběhu tohoto léta strávili týden v Ostravě. Nyní jsem byla požádána o pár myšlenek o tomto pobytu a ráda je napíšu. Když jsem při našem odjezdu udělala malou rodinnou anketu, všichni jsme se shodli, že bylo fantastické sloužit v České republice, a bylo to něco, co bychom rádi znovu zažili, pokud by byla příležitost.

Nápad podílet se na tomto „letním misijním projektu“ pro nás nebyl nový. V roce 1994 naše rodina, tehdy tříčlenná, opustila Oslo a přestěhovala se do Ázerbajdžánu jako „misionářská rodina.“ O čtyři roky později jsme se vrátili do Norska, abychom založili „Stan,“ naši misijní organizaci (vychází z myšlenky, že apoštol Pavel na svých cestách vykonával své povolání – vyráběl stany – a při tom sloužil Božím slovem). Nyní má naše rodina členů sedm a dlouhodobě se věnuje misii. Toužíme po tom, abychom mohli přímo zvěstovat Boží slovo. Naše dvě nejmladší děti ale nikdy nežily v cizině a nikdy neprožily tu radostnou zkušenost pracovat s lidmi z jiných zemí.   

Kristiana a Karianne Landovy, norské misionáře působící v Ostravě, napadlo, že bychom mohli toto léto přijet do Ostravy. Přemýšleli jsme o tom, jak bychom se mohli zapojit. Byli jsme požádáni, jestli bychom mohli pomoci na příměstském táboře pro děti, který trval od pondělí do pátku. Čtyři z našich dětí chtěly jet také, páté mělo letní brigádu a tak se nemohlo připojit. Protože jsem novinářka, poprosili mě, abych vedla žurnalistický workshop. Měla jsem skvělou podporu, českou fotografku Alexandru, která byla rovněž mojí překladatelkou. Můj manžel Steinar rádi peče, a tak pekl zákusky a muffiny s naším synem Haraldem (9) a dcerou Sigrid (16). Dva účastníci měli během tábora narozeniny a tak dostali sladké překvapení – stejně jako vlastně všichni ostatní J. Sigrid také pomáhala s nejmladšími dětmi. Steinar a Harald se občas zapojili do fotbalového workshopu. Eirik (21) a Olav (13) působili na fotbalovém workshopu po celou dobu.

Bylo zajímavé sledovat naše děti, jak se přátelí s novými dětmi a mladými dospělými a navazují v Ostravě nové kontakty.  Bylo úžasné slyšet je, jak vyprávějí příběhy z Bible a sdílejí své zážitky ze života s Bohem, navíc v angličtině! Ale nejlepší ze všeho bylo být spolu s novými přáteli v Ostravě, vidět, jak mladý sbor roste a zasahuje své sousedství přátelstvím a Božím slovem. Byli jsme ohromeni, když jsme viděli ostravské křesťany, jak grilují banány s čokoládou na dvoře mezi domy, učí děti na kytaru a zpívají s nimi křesťanské písně, grilují párky a berou děti na cestu okolo města, aby zažily letní dobrodružství. Potěšilo nás také setkání mladých manželských párů, kde jsme mohli sdílet naše zkušenosti a nápady, jak být křesťanskou rodinou. Doufáme, že sbor bude pokračovat v růstu a budování pro nespasené, pro ty, kteří ještě neslyšeli.

Ať vám Pán žehná ve vaší snaze a ať nesete ovoce! Zdraví Birgit, Steinar, Eirik, Sigrid, Olav a Harald. Jsme vděčni za šanci vidět vaši nádhernou Českou republiku!

Další informace