Jarní konference žen 2014

Čas letí tak rychle, že to ani nestíháme registrovat. Své o tom jistě ví také ženy přípravného týmu mezidenominačního setkání žen „Od dívky až po babičku“. Půl roku uteklo jak voda a za ten čas pro nás připravily již sedmé setkání s názvem Duši mou občerstvuje, které se konalo dne 5. 4. 2014 v Křesťanském centru na ul. Slovenská ve Svibici.

Pozvání přijali a tedy hlavními mluvčími byli manželé Sedláčkovi z Prahy. Osobně jsem měla příležitost slyšet pouze dopolední program v režii MUDr. Dariny Sedláčkové. Tato žena je lékařka se dvěma atestacemi, 43 let vdaná, matka dvou synů. Pracovala jako interní lékařka v Roudnici a Praze. Mezi dvěma pětiletými pobyty v zahraničí (Finsko a Dánsko) pracovala jako ústavní lékařka pro zaměstnance IKEM Praha a do roku 2007 pak jako lékařka domácího hospicu Cesta domů. Více než 5 let se s manželem věnuje vedení křesťanských manželských párů s názvem Stavitelé domova. Absolvovala biblickou školu v ICC (Mezinárodní křesťanské společenství) v dánské Kodani. Dále kurzy pastorační a psychiatrické péče pod vedením lektorek ze Švýcarska a kurzy psychologie a krizové intervence. Poslední tři roky se věnuje křesťanské poradenské službě.

Již s předstihem mi přišel e-mailem program konference, a tak už jsem se těšila, co nového mi přinese téma „Jak zacházet se svými emocemi“.

Dopoledne

Znáte to, emoce – pak jsou z toho nemoce. Ale kde se vlastně berou emoce? Odpověď nalezneme v Bibli – 1. Tes. 5,23 (duch, duše, tělo). Duše = mysl, pocity. Emoce mohou být pozitivní (Ovoce Božího Ducha, Gal. 5, 22-23) a negativní (zloba, vztek, nepřijetí, závist, sebenenávist). Ovšem nikde v Bibli není napsáno, abychom se nenáviděli – ba naopak, každého z nás Pán Bůh miluje. Pokud nemáme jasno v sebepřijetí, odpuštění a odpuštění sobě, pak nemůžeme růst.

Co tedy dělat s negativním pocitem? 1. můžeme jej „zamést pod koberec“, ale vždy nakonec vyplyne na povrch a pak to bouchne. Takže co s tím? 2. musíme poznat a pojmenovat to, co nás trápí. 1. list Janův 1,9

A co deprese? Možná si říkáte, že už zacházíme příliš daleko, ale ne, o depresi není možno pomlčet, je třeba o ní mluvit a je třeba ji léčit.Deprese totiž není „jen“ špatná nálada, je to nemoc. Hlavním úkolem takovéto nemoci je odstranit zátku sebenepřijetí. Když nás potká něco špatného, nikdy se neptejme PROČ (neboť nás to táhne dolů), ale ptejme se K ČEMU!

Hlavní příznaky deprese z lékařského pohledu: dlouhodobě smutná nálada – nejméně 14 dní, z ničeho nemáme radost, nic nás nebaví, chybí sebeúcta, sebedůvěra, bezpředmětné prožívání výčitek a falešné viny, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, opakované myšlenky na smrt,...

Paní doktorka Sedláčková hovořila o své vlastní zkušenosti s touto nemocí a uvedla příklady, jak se z této nemoci vyléčit. Shrnula je do čtyř bodů: poznání, přiznání si, postavení se a jednání. Zde ale ještě hraje roli rovina tělesná, psychická a duchovní. Vyléčit se nedá jen tak lusknutím prstu, léčba trvá zhruba 3 měsíce.

A co když chci i já přispět, nebýt lhostejná a pomoci takto nemocným lidem?

Pak nikdy nesmím depresivnímu člověku vyvracet jeho pocity. Důležité je být s ním, být k dispozici. Ptát se: Co bys teď ode mne nejvíc potřeboval? Číst Bibli (Žalm 18, 17- 20; Žalm 40, 3; atp.) Snažit se vést pohovory plné lásky a porozumění :o).

Jsem ráda, že se tyto akce v našem městě konají. Jednak svými tématy povzbuzují na cestě ke Kristu, ale také sbližují ženy všech denominací z Českého Těšína a okolí. Děkuji všem, kteří se podílejí na jejich přípravách, Bůh Vám žehnej.

Odpoledne

Odpolední část Konference žen byla tentokrát dost výjimečná. Účastnili se jí totiž i muži :-). Při přípravě konference a výběru tématu, jsme si řekli, že pozvat „jenom“ paní Darinu Sedláčkovou by byla velká škoda, když její manžel je specialista na vztahy mezi manželi. Myslím, že to byl dobrý nápad, protože pan Karel Sedláček je opravdu velmi vzdělaný muž, který vztahům mezi partnery rozumí a umí to i jasně prezentovat.

Přednášku pan Sedláček začal rozebráním samotného konfliktu – přirovnal ho k akrobatickému letu letadla, které během letu nejdříve letí poklidně, ale pak se začíná naklánět a tento stav nazval - spouštění konfliktu. Letadlo pak udělá smyčku, při které je osazenstvo chvíli hlavou dolů. Toto pojmenoval – vyvrcholení konfliktu, při kterém účastníci prožívají bolest a hněv. Letadlo se pak vrací do tzv. normální polohy a právě tam má proběhnout láskyplná konverzace a proces odpuštění.

P. Sedláček připomenul, že samotné rozdíly mezi muži a ženami zaručují spoustu hádek. A když dva lidé spolu dlouhodobě žijí, konflikt je nevyhnutelný, ale důležité je umět ho správně a v klidu řešit a vyřešit. To, jak samotný konflikt vzniká, může být velmi různé. Jeden z partnerů si může myslet, že ten druhý porušil některé z „našich prav“, ublížil nám, nesplnil naše očekávání, chce mít vše pod kontrolou… atd. atd. To vše může způsobovat bolest v srdci, která přechází v hněv.

Nejdůležitější je chtít konflikt řešit a usilovat o sebeovládání. Než se pustíme do řešení konfliktu, měli bychom zkoumat sebe samého a zamyslet se nad tím, zda jsme ochotni nejen kritizovat, ale i kritiku přijmout. Při řešení konfliktu je potřebná láskyplná konfrontace, při které by se mělo dojít k bodu, kdy je nutno odpustit, ale i prosit o odpuštění.

A jak odpouštět? Nejprve je třeba zajít za Bohem a prosit – „Bože, pomoz mi dívat se na tento problém z Tvého pohledu a dej mi správný postoj“. Je nutné se nechat Bohem vést a opravdu vidět konflikt jeho očima a následně „přiznat“ své pochybení. Nejde o to, kdo si prosadí svou, ale o obnovení vzájemného vztahu a jednoty. Ten kdo ublížil, by měl být iniciativní, poprosit za odpuštění a usilovat o obnovení důvěry. Odpuštění je totiž začátkem procesu uzdravení vztahu a obnovy důvěry. Ten, kterému bylo ublíženo, by měl odpustit a pozitivně reagovat na snahu svého partnera o obnovení vzájemné důvěry. Zraněný by neměl reagovat na urážku, jednáním vycházejícím z hněvu, ale odpuštěním. Když se plně svěříme do Otcových rukou a necháme se vést Duchem svatým, je nám k dispozici veškerá Boží moc, kterou potřebujeme. A také bychom měli mýt na zřeteli jeden důležitý verš, který je zapsán v Ef 4,26; „Hněváte-li se, nehřešte. Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce“.

Konference byla opravdu velmi požehnaná a věřím, že hlavně pro ty, kteří se odpoledního programu účastnili v páru, protože manželské neshody jeden nevyřeší. Co se týče počtu mužů, kteří na konferenci dorazili, tak přesně to evidované nemáme, ale bylo jich dost a já bych jim za sebe chtěla dát pochvalu, že měli odvahu přijít do toho „babince“ :-). Věřím, že konference podobného typu budou i jindy a zúčastní se jich i ti, kteří teď odvahu neměli.

Další informace