God bless America

„Vidím, že ses už nám vrátil z těch Spokojených států amerických! Jak bylo?“ ptá se mě známý po mém návratu. „Haha, spokojených,“ směju se. „Jak bylo? Nooo, dobře…“

Je těžké zhodnotit, jak jsem se měl tři měsíce v cizině, v pár větách. Inu, jednou to bylo skvělé, podruhé zase ne až tak. Tu byla krize, tu jedna z nejkrásnějších chvil dosavadního života.

Ta otázka vyvolává totiž řadu podotázek, jako třeba: Co mi to dalo? Co mi to vzalo? Co jsem se naučil a co mi bude chybět. Jestli chcete, tak mě pozvěte na kafe a já vám na všechny tyto otázky rád dám odpověď. Do této reflexe mě ale nenapadlo dát nic jiného, než různé statistiky a seznamy klíčových věcí, které se objevily na poslední straně mého deníku.

Vzdálenost z Českého Těšína do Johnsonburgu ve státě New Jersey, kde jsem pracoval, činí vzdušnou čarou cca 6000 kilometrů. Na palubě letadla jsem strávil přes 10 hodin jedním směrem. V USA jsem pobýval celkem 88 dní, z toho 11 dní na cestách. Spolupracoval jsem spolu s 80 zaměstnanci dětského tábora jako support staff, tedy jakási údržba, nejvýstižněji řečeno jako holka pro všechno. Počet vyčištěných záchodů a uklizených sprch jsem si raději nezaznamenával, bylo by to příliš děsivé číslo. Má zodpovědnost se týkala údržby areálu tak, aby byl připraven na nový turnus, tedy na cca 150 nových dětí každý týden. Co jsem také raději nepočítal, bylo množství snězených hamburgerů či hot-dogů. Snažil jsem se sice držet, ale mnohdy jsem neměl na výběr. Mezinárodních členů pracovního personálu nás bylo celkem 10, z toho z ČR pak 0 nepočítaje mne. Po 2,5 měsících práce v kempu jsme se v počtu 6-ti lidí (6-ti různých národností) vydali na toulky východem Spojených států. Po zmiňovaných 11-ti dnech cestování nám tachometr ukazoval něco přes 3000 ujetých mil.

Body tvořícími kostru naší cesty byla tato města:

Washington, D. C.; Harrisonburg, Virginie; Nashville, Tennesee; Memphis, Tennesee; St. Louis, Missouri; Chicago, Illinois; Cleveland, Ohio; Pittsburgh, Pensylvánie.

Celkem jsme projeli 14 států plus District of Columbia, tedy území federálního distriktu, na němž leží hlavní město USA, Washington. Navštívili jsme i několik národních parků nebo třeba dvě z tzv. „Velkých jezer“. Unikátní bylo sledovat odlišnosti mezi obyvateli jednotlivých států. Kontrast mezi charakterem lidí ze severu a lidí z jihu. Změny dialektů, změny kultury oblékání či hudby, změny charakteru krajiny a další.

Celkově šlo o skvělé léto, které mi otevřelo nové obzory. Nutnost samostatnosti a taky absence rodiny a přátel je něco, co rozhodně není příjemné, ale stojí za to si tím projít. Mohu ale dosvědčit, že za 3 měsíce v novém prostředí (bez kohokoli známého, tedy sám na vlastní pěst) je možné získat nová ryzí přátelství, pochopit cizí kulturu, zdokonalit se v cizím jazyce a taky začít přemýšlet trochu jinak.

V USA mne překvapila i šokovala řada věcí:
Množství aut a hustota silniční dopravy. Faktem je, že ve srovnání s ČR, jejíž hustota železniční sítě je jedna z nejvyšších na světě, je železniční doprava v USA vzhledem k jejich rozloze mizerná. Zato silnic je všude spousta a náklady na automobily jsou tam až poloviční ve srovnání s námi (zejména pak náklady na palivo). Řidičský průkaz je možné získat již v 16-ti letech a tak je vcelku pochopitelné, že automobilů je v USA skutečně mnoho.

Drive-Thru. Když už jsme u těch aut, není možno nerýpnout si do drive-trhu, tedy věci, kterou známe i u nás – například tzv. průjezdné McDonaldy, kde není nutno vůbec opustit automobil. Obslouženi jste přes okénko, konzumujete pak za jízdy. V USA je však normální také drive-thru bankomat či rovnou banka a podobně, a na principu autokina se zakládají také jakési autokostely. Na palici.

Klimatizace. Klimatizováno je takřka vše a já na to rozhodně nebyl zvyklý. Klimatizace je samozřejmě v letadlech, nákupních střediscích, rodinných domech, ale taky v kostelích či na toaletách. Vyvolalo to několik nachlazení, která jsem musel uprostřed parného léta prochodit.

Nakupování. V ČR se většinou setkávám se „šetřílkovským“ trendem. Je krize, je nutno uskromnit se a spořit. V USA mi naopak připadalo, že tato „krize“ Američanům říká: Kupuj, dokud to jde. A taky to tak vypadá. Kupuje se všude, všechno a ve velkém. Pokud nemáte alespoň 4 kreditky, jste divný. Životní standart je tam možná vyšší, ale samozřejmě, že se nakupuje na dluh. Berou se hypotéky, ač šance na jejich splacení je mizivá.

Multikulturalismus. USA je země mnoha různých kultur. V podstatě nikdo nemůže říci, že je původem Američan, protože stačí zapátrat v rodokmenu a zjistí se, že děda imigroval z Itálie, babička z Paraguaye, druhý děda z Československa a babička třeba z Mongolska. Výsledkem je hrdý Američan patriot. Buďto se setkáte s kulturním chaosem, na druhé straně pak s národnostními menšinami žijícími pospolu v městských čtvrtích.

Náboženské skupiny. S různými kulturami se pojí rovněž množství nezvyklých náboženských skupin. Byl jsem mile překvapen, když jsem zjistil, že křesťanské protestantské a evangelikální církve souhrnně zaujímají celkem 54 % americké populace. Vzhledem k jejich rozdrobenosti pak však bylo o to smutnější zjištění, že podle počtů členů je už na 4. místě (za katolíky, baptisty a metodisty) Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, lépe známá pod názvem Mormoni, tedy kvazi křesťanská sekta. Zajímavostí pro mne byla rovněž křesťanská denominace, jedna z větví hnutí novokřtěnců, amišové. Bylo zajímavé pozorovat, jak spolu amišové na venkově žijí z toho, co si sami vypěstovali či vychovali, bez vymožeností jako je elektřina, auto či telefon, oblečeni ve starosvětských oděvech.

Jak se říká - jiný kraj, jiný mrav. Jsou věci, které mi ze Spojených států budou jistě chybět. Ať už to je krásný rybník u nás v kempu, pro jih tak typický Waffle House, americká auta typu Ford Mustang, hudební ulice Broadway v Nashvillu, krásná riverwalk v Chicagu či úžasný pohled na noční světélkující New York, který při pohledu z okna letadla jen mizel v dálce. Musím však uznat, že na onom klišé „Všude dobře, doma nejlíp“ asi něco skutečně bude.

Více o cestách po USA se můžete dozvědět 9.12.2011 v 17:30 v rámci programu skupiny 25+, jste srdečně zváni

Další informace