Lieder in der Nacht (Anneke Companjen)

Písně v temnotě: příběhy žen ze zemí, kde je církev pronásledovaná

Kdy jste četli o lidech, kteří se mají hůř než my? K takovým patří pronásledovaní křesťané. Nedávno jsem narazil na německou knihu dvaadvaceti příběhů žen žijících v zemích, kde jsou křesťané vystaveni persekuci. Autorka, Anneke Companjen z Holandska, je manželkou prezidenta organizace „Open Doors“ (Otevřené dveře), která pomáhá právě těmto skupinám věřících. Dílo vyšlo v Giessenu r. 2008.

V jeho názvu figuruje zpěv, jelikož pro mnohé z protagonistek sehrály duchovní písně osobitou roli: v nejtěžších chvílích osamocení, smutku a bolesti jim přinášely posilu, útěchu a naději.

Jednotlivé kapitoly jsou promyšleně strukturované: začínají autorčiným úvodem, do nějž je většinou vetkán text písně nebo básně vystihující hlavní motiv a nadpis dané kapitoly; následuje první a kratší svědectví; na ně navazuje autorčina reflexe (úvaha) popsaného příběhu, v níž se dělí i o své osobní zkušenosti; pak přichází na řadu druhé a delší svědectví jiné křesťanky a nakonec biblické studium tvořené z otázek poukazujících na vybrané pasáže z Písma a zároveň vycházejících z obou příběhů.

Osudy hrdinek v mnoha ohledech se různí. Jsou zasazeny do zemí Asie, Afriky i Ameriky s odlišnou politickou situací, což také znamená, že odlišné jsou příčiny a projevy perzekuce křesťanů. Někdy se jedná o muslimské státy s možností tvrdších anebo mírnějších antikřesťanských opatření. Jindy jde o komunistické země, jako např. Čínu nebo Kubu. V kolumbijském příběhu se příčinou postihů křesťanů stala korupce opřená o obchod s drogami. Jednotlivé hrdinky mají rozličné rodinné pozadí. Některé jsou manželkami pastorů a zároveň matkami, jiné jsou vdané, ale bezdětné, některé výborně situované, jiné chudobné; najdeme mezi nimi prosté ženy i studentky a absolventky vysokých škol. Dočteme se o ženách, jejichž nejbližší (manželé nebo i děti) zahynuli v důsledku brutálního násilí. Jiné zakusily „jen“ postihy ve škole či v zaměstnání. Poslední kapitola líčí cestu dívky vychované v přísně muslimském prostředí, která postupně dospěla ke křesťanství (s. 346-369). Jelikož se své nové víry odmítala vzdát, její příbuzní ji chtěli zabít. Nestejné jsou úlohy, které plnily naše hrdinky v církvi. Vizionářka Anna rozvinula v Číně rozsáhlou práci mezi dětmi, Tsige je manželkou biskupa v Etiopii, Chely z Peru „jen“ morálně podporovala svého manžela, vysokého důstojníka, v evangelizační činnosti mezi vojáky.

Předkládaná svědectví jsou specifická tím, že je vyprávějí ženy, jež jsou v oněch těžkých situacích nejzranitelnější. Některé byly právě těhotné, většina měla na starosti děti. Jak je uživit, když se otec dostal do vězení? Také se dovíme o pocitech a vnitřních zápasech našich protagonistek, o strachu, beznaději, zármutku, osamění, o hledání nové síly na modlitbách. Povzbuzující jsou projevy pomoci a solidarity křesťanů z celého světa prokázané zasaženým osobám a rodinám z podnětu organizace „Open Doors“.

Kniha probouzí ve čtenáři (větší) zájem o osudy jeho pronásledovaných bratří a sester v Kristu, spoluobčanů. V závěrečné příloze mu navrhuje, co může pro ně udělat modlitebně, finančně, nebo korespondenčně: pro trpícího je dopis velkým povzbuzením, ale je možno také psát příslušným úřadům a připojit se k dopisové kampani realizované ve jménu pomoci strádajícím osobám. V neposlední řadě kniha nabízí příležitost procvičit se v němčině a představuje výzvu všem vám, kdo umíte nebo se učíte cizí jazyky: využívejte svou znalost k tomu, abyste v nich četli křesťanské knihy a další materiály, informujte se o církvi ve světě, abyste mohli obohatit druhé, pomoci potřebným a lépe se připravit ke zvěstování a obhajobě evangelia.

Další informace