Můj denní režim

Kamarádka Miriam tento rok končí na střední škole, a tak mě požádala o mé vypracované maturitní otázky, aby se mohla nechat inspirovat. Nostalgicky jsem vytáhla zaprášenou složku a z ní seznam témat z angličtiny. Jako první tam bylo hned to, co jsem tehdá u maturity vyfasovala – Můj denní režim. Tehdy jsem prznila řeč Shakespearovu poměrně tradičním schématem dne. Škoda, že nematuruju letos. To bych jim tam povyprávěla.... Tak například tento týden... (V závorce kurzívou jsou uvedeny moje plány, za závorkou skutečnost. A možná se některé mamky na mateřské poznají.)

7:00 (Já s Kristýnkou (3,5 měsíců) spíme, manžel vstává do práce) Já spím, Kristýnka ne – vehementně se dožaduje krmení, manžel si přetahuje deku přes hlavu a přeřizuje budík na později. Krmím.

7:30 Manžel vstává a odchází do práce.

9:00 (Stále chci spát) Nějaký aktivista zvoní zdola. Než se stihnu probudit, obléknout a seběhnout čtyři patra, je samozřejmě dávno pryč. Zas budu muset speciálně na poštu... Krmím.

9:30 (Pořád ještě chci spát) Sice se mi zavírají oči, ale sedám k počítači. Rozhoduji se, že pohnu s překladem odborného textu z angličtiny do češtiny. Prvně se ale kouknu na svou oblíbenou diskuzní stránku...

10:00 (Mohla bych vstát, Kristýnka ještě chvíli pospí, začnu překládat) Visím na diskuzi, času dost – vždyť ještě cítím chuť zubní pasty! Kristýnka spí.

10:30 (Překládám, malá se vzbudí, přebalím, poblbneme a vezmu k sobě do nosítka) Stále přispívám na diskuzi, malá se budí, a tak přebalím, poblbneme a vezmu k sobě do nosítka.

12:00 (Dám si oběd, Kristýnka se nakrmí, opět začnu překládat) Vyděsím se, že je už tolik hodin. Kristýnka se krmí. Pak se jí něco nelíbí, a tak přejdeme k zrcadlu – tam se uklidní a radostně na sebe výská. Zase usne. Mám skvělé, hodné miminko!

13:00 (Překládám, brouk spí, kde chce) Začínám pracovat na překladu. Že já nad to nesedla dřív! Jde to ovšem rychleji, než jsem myslela, to je dobře.

15:00 (Krmení dravé zvěře, překládám) Dravá zvěř chce krmit asi potřetí během hodiny. Zcela mi uniká smysl některých vět a už půl hodiny sedím nad kratičkým odstavcem.

16:00 (Manžel přijde z práce, vezme si dítě, já budu mít práci dokončenu) Manžel volá, že se zdrží. Odstavec, který nemohu přeložit, jsem z překladu zcela vypustila. Dochází mi, že jsem celý den nejedla.

17:00 (Už jsme všichni doma, hezky si povídáme, manžel mi masíruje záda) Manžel přichází, stále pracuji. Blížím se ke shrnutí. Kristýnka putuje k taťkovi.

18:00 (Jdeme na procházku) Asi mě trefí – shrnutí naprosto neodpovídá článku! Co jsem to vůbec překládala a jak? Balím to. Chceme jít na procházku, ale zvenku jde strašný smrad. Ať žije Arcelor Mittal!

19:00 (Přicházíme z venku, hrajeme si s malou, myjeme ji, krmí se, čteme pohádku a dáváme spát. Strkám prádlo do pračky) Hrajeme si s malou, krmí se, myje se, krmí se, čteme pohádku a dáváme spát. Strkám prádlo do pračky.

20:00 (Uděláme si večeři, pověsím prádlo a pustíme si nějaký pěkný film) Malá se budí, bereme ji k sobě. Společná příprava jídla se nezdařila, jeden z nás nosí a ukazuje broukovi kuchyni. Taktéž jídlo se nezdařilo – ale ne naší vinou. Tisíce děkovných dopisů autorce kuchařky. Už ten recept někdy zkoušela jíst? Věším prádlo. Skvrny nepustily. Co to ty miminka produkují?

21:00 (Díváme se na film) Střídáme se v nošení malucha, který po setmění jako vždy zázračně ožil. Krmím. Dojídáme studenou večeři.

22:00 (Spolu si čteme pěknou knihu, vyprávíme, manžel mi masíruje záda) Čtu si pěkná skripta a držím malou, manžel ze spaní vypráví něco o barevných  krabicích, Kristýnka mi masíruje vlasy taháním a škubáním.

23:00 (Chystáme se ke spánku, koupel) Nechystáme se ke spánku. Naše miminko se chystá k řevu. Řev.

24:00 (Jdeme spát) Stále řev. Čekáme zvonění sousedů. Pak krmení, přebalování. Malá si začíná „beblit“ – ozývá se „aeeeeeee uuuu gggeeeee...“

1:00 (Spíme, jako všichni normální lidé) Nespíme – brekot a další povídání. Usíná. Probouzí se. Stále brekot.

1:30 (chrrrrrr....) Vypadá to, že konečně usla. Rychlá sprcha. Padnutí únavou.

Někde jsem četla, že prostě někomu vyhovuje spát ráno déle a být aktivní do noci. V tom se s dcerou shodneme. Jen nevím, co na to budou říkat sousedi...

Pěkné dny přejí janey a naše miminečko „upír“.

Další informace